Uherský Brod – Hlavní mši svatou v rámci tradiční Růžencové pouti v Uherském Brodě sloužil v zahradě dominikánského kláštera v neděli 6. 10. pomocný biskup Martin David. Událost, která každoročně přiláká spousty návštěvníků, se vždy váže na první říjnovou neděli a je tak vyvrcholením každoročních mariánských oslav. Ve dvoudenním programu pouti bylo kromě dalších bohoslužeb například také modlitební bdění pro mládež.
Ve městě probíhá velký jarmark, nechybí zde ani pouťové atrakce a krajové speciality.
Vznik Růžencové pouti kladou kronikáři do první poloviny jedenáctého století.
Uherský Brod je spojen s hlubokou úctou k Panně Marii. Proto byl také nazýván Městem Královny Svatého Růžence. Tradice mariánských poutí je zde živá celá staletí. Jako poutní místo je v literatuře znám od konce 17. a uváděn od 2. poloviny 19. století.
K nejstarším poutím u příležitosti srpnové slavnosti Nanebevzetí Panny Marie přibyly od 17. století také říjnové poutě k Panně Marii růžencové, dříve nazývané Slavností Sv. růžence. Dosud známá první zmínka o takové pouti se váže k roku 1658, kdy se pouti – podobně jako v následujících letech – zúčastnili jezuité z nedalekého Uherského Hradiště. Ti zde vypomáhali také v roce 1725, kdy zde zpovídalo cekem 24 zpovědníků! V letech 1739–1742 se třikrát růžencových poutí zúčastnil také biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu (o rok později korunoval Marii Terezii českou královnou). Ten 28. srpna 1742 vysvětil růžencový oltář s obrazem Panny Marie.
Podle písemně zaznamenaných kronikářských vyprávění z přelomu 17. a 18. století se nejstarší poutě konaly v úzké souvislosti právě s ikonou, kterou měl již ve 13. století nově založenému dominikánskému klášteru darovat uherský král Ondřej II. Tato ikona se dosti pravděpodobně stala předlohou pro brodský obraz Panny Marie s Ježíškem, který byl namalován na konci 17. století (cca 1680–1700). Ani s novými poznatky se nedá vyloučit, že touto původní ikonou mohla být starobylá slavná ikona Panny Marie, dnes uctívaná v Čenstochové.
Jak uvádí klášterní kronika, růžencové bratrstvo v Uherském Brodě 12. dubna 1744 slavnostně obnovilo tzv. mariánský senát. Za tři roky poté Josef Winterhalder st. vytvořil kolem obrazu Panny Marie oltář, jak jej známe dnes – s 15 dalšími obrázky růžencových tajemství. Je známo, že poutníci přicházeli jak na růžencovou slavnost, tak i do tehdejšího farního kostela sv. Jana Křtitele – dnes Dolní kostel (1771).
Přání Svatého otce Lva XIII., aby růžencová bratrstva „konala veřejné náboženské průvody“ bylo v Uherském Brodě naplněno růžencovými nedělemi – 1. v měsíci, kdy se v průvodech růžencového bratrstva nosilo 15 obrázků růžencových tajemství. Růžencové bratrstvo bylo v klášteře obnoveno 1879 a trvalo do 50. let 20. století. Patřilo do něj tisíce lidí z Uherského Brodu a okolí. Růžencový průvod byl také vyvrcholením růžencové pouti – odpoledne při růžencové slavnosti. Článek z r. 1905 při této příležitosti připomíná poutníky jak z blízkého okolí, kteří sem přicházeli s hudbou a v pestrých krojích, tak i poutníky z nedalekých Uher. Uherský Brod je srovnáván s poutěmi ke Sv. Antonínku nebo na Velehrad. Pestrost poutníků a tehdejší atmosféru dokládá také barevné plátno od akad. mal. Václava Černého „Růžencová pouť v Uherském Brodě“ (1934). Množství poutníků z celého Uherskobrodska a od Uherského Hradiště, Napajedel, Strážnice, Hodonína, Kyjova se zde připomíná v době 2. světové války. V r. 1947 se mělo pouti do Uherského Brodu zúčastnit snad až 20 000 poutníků!
Na konci 20. století je mariánský obraz Královny posvátného růžence korunován papežskými korunkami posvěcenými v Římě sv. Janem Pavlem II. Je udělena výsada odpustků pro poutníky, kteří navštíví dominikánský chrám 1. neděli v květnu. Slavná korunovace obrazu pak proběhla při růžencové pouti 5. října 1997. Obraz Královny posvátného růžence je od té doby součástí pravidelných klášterních pobožností, vždy první sobotu v měsíci.
Dominik Novák a Dominik Polanský/Člověk a víra
