„Dobrý Bože, jaký je stav mého účtu u tebe? Jsem pro tebou bohatý?“ (viz Lk 12, 21).

Už se mi to stalo – před mnoha lety jsem sám pro sebe vypočítával, co všechno pro Boha dělám. Dostal jsem tehdy otázku: „Je Ježíš tvým Pánem?“ Nerozuměl jsem, co tazatel po mně chce. Vždyť jsem byl pořádný člověk. Chodil jsem do kostela (každý den!). Přestože jsem byl po vysoké škole, stále jsem ministroval, pravidelně jsem se modlil... Měl jsem ze svého křesťanství dobrý pocit.


money 1034447 1280


Ale ta otázka ve mně vrtala a vrtala, až jsem pochopil - Ježíš nechce mé modlitby, mé chození do kostela, mou pořádnost, ale mě. Chce řídit můj život. Pro mě to byl den radikální změny života - ne navenek, ale uvnitř. Nezačal jsem si na spásu vydělávat, ale přijal jsem ji jako dar a začal jsem na ni odpovídat. Přestal jsem chodit do kostela a začal jsem chodit na setkání s Ježíšem... Dělal jsem to samé, co předtím, ale s jiným postojem srdce.

Něco podobného se dnes ve mně vynořilo, když jsem na konci evangelia četl větu: „...není bohatý před Bohem.“ První reakce na otázku, kterou jsem si v té souvislosti položil, byla podobná jako před lety – aktivně pracuji ve farnosti, vedli jsme s manželkou spoustu setkání k synodu, usiluji být dobrým člověkem... No vím, že při otázce bohatství před Bohem nejde jen o toto. Jedná se o vztah. O zpívání, o jásání, o pláč, o nářek, o sny, o touhy... Jde o srdce, které je stále u Boha. Jak to napsal Pavel Kolosanům: „usilujte o to, co (pochází) shůry... Myslete, co (pochází) shůry...“ (Kol 3, 1. 2).

V těchto souvislostech (i ve spojení se čtením z Knihy Kazatel) si uvědomuji, že bohatstvím křesťana je absolutní závislost na Bohu a naprostá nezávislost na světě. Všechno, co je „pod sluncem“, tedy jen v materiálním světě, je marnost – pokud to nespojím s Bohem, který je „nad sluncem“. A to je moje práce a mé bohatství – být s Bohem uprostřed světa.

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk

Foto: Pixabay.com

Pin It