Před několika týdny mě oslovil 20. verš z 18. žalmu: „Pán ... mě zachránil, protože si mě oblíbil.“ Tato slova mi hodně vrtají hlavou, přemílají se mi, vyvolávají pochybnosti, ale také radost a úlevu. Vzpomněl jsem si na ně i dnes při čtení dnešního úryvku z Janova listu, kde je napsáno: „Bůh je láska“ (1 Jan 4, 16). Pokud je toto pravda, pak je pravda i to, že Bůh si mě oblíbil. Myslím, že při vnímání této pravdy zakouším, co je to bázeň před Pánem. Mě si oblíbil? Copak neví, jaký jsem, jaká je moje minulost, jaká je moje každodennost? A přece mi Bůh říká, že si mě oblíbil. Jsem u Boha oblíbený. Taková je pravda.


apostle 1701732 1280


Písmo mi ji potvrzuje na více místech. Snad nejvíce v tomto textu z Knihy moudrosti: „Miluješ všecko, co je, a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil, vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.“(11, 24). Tato věta mě zároveň osvobozuje od pokušení pýchy, která mi také namlouvá, že si mě Bůh oblíbil - no přitom mě chce vést k povyšování se nad druhými: „Vidíš, jaký jsi dobrý? Bůh si tě oblíbil.“ No já vím, že toto je jen pokušení. Bůh si mě neoblíbil proto, že jsem dobrý. Vždyť jsem hříšník. Ale miluje mě, protože mě chtěl a stvořil. Skrze Krista mě zachránil. Mám v jeho životě jedinečné místo. Spolu s tebou. Spolu s každým člověkem. Každý z nás je Bohem oblíbený. Neboť Bůh je láska.

Když jsem pak hledal spojitost mezi čtením ze Skutků a responsoriální žalmem, oslovilo mě jiné spojení:  „... udatní hrdinové, což plníte jeho příkazy“ (Ž 103, 20). Přestože se tato slova vztahují především na anděly, určitě jimi můžeme označit i apoštoly, kteří se rozhodli jednat a doplnit svůj počet opět na dvanáct. Jsou udatní hrdinové, neboť už museli konat bez Ježíše. Jsou udatní hrdinové, protože se učili přemáhat své pochybnosti a hledat Boží vůli. A jednat podle ní.

I ty si udatný hrdina - protože plníš Boží příkazy. Vždyť ty jsou často proti smýšlení tohoto světa, proti náladám naší lidské přirozenosti, která stále nese následky dědičného hříchu. Plnit Boží vůli znamená být udatný.

Vůbec se tak necítím. Jsem v Božích očích udatný hrdina? Jsem hříšník, udatný hrdina.

Nenapsal bych tento text, kdybych neměl na paměti, že ho píšu Božím domácím 1) (tak jako celý tento liturgický rok). Neboť doufám, že Boží domácí pochopí, že pokud jsem u Boha oblíbený, vyvolený (1 Pt 2, 9), udatný hrdina, tak je to vždy ve společenství s nimi, ve společenství církve, kde jsme všichni takoví. Hříšníci, ale udatní Boží hrdinové, oblíbení. A je to dílo Ducha svatého, není to z nás ...

1 ) Listy Božím domácím (viz Mt 10, 24)…název cyklu duchovních zamyšlení ve slovenském originále.

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

Fotka od Peter H z Pixabay 

 

Pin It