Olomouc - Ve věku 79 let zemřel ve čtvrtek 4. března 2021 neúnavný poutník, jezuita a katolický kněz P. František Lízna SJ. V Olomoucké fakultní nemocnici podlehl komplikacím nákazy nemoci Covid-19, která se rozšířila mezi obyvateli fary ve Vyšehorkách, kde působil. „Věčný poutník doputoval do Otcovy náruče. P. František Lízna SJ dnes zemřel. S vděčností za jeho život, pamatujme v modlitbě. RIP,“ informovali čeští jezuité na Facebooku. S odchodem P. Lízny odešla další z výrazných osobností 20. století. Kněz pronásledovaný komunistickým režimem se do povědomí veřejnosti zapsal jako ten, kdo se zaměřil na pastoraci vězňů, Romů a bezdomovců. 


PFrantisekLiznaSJVysehorky


Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v pátek 12. března při mši svaté v 15 hodin v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Tělo zesnulého bude uloženo do krypty kostela. Mši svatou, které bude předsedat kardinál Dominik Duka, bude živě přenášet televize NOE. Možnost osobní účasti bude kvůli pandemickým opatřením velmi omezená.

Parte ke stažení zde

František Lízna se narodil roku 1941 v Jevíčku, poté se jeho rodina přestěhovala do Moravské Třebové a Velkých Opatovic. Tatínek, neústupný lidovec, byl brzy po převratu v roce 1948 uvězněn.

Sám František šel poprvé do vězení v devatenácti letech roku 1960. Tehdy byl na návštěvě u dívky, jejíž otec sedlák byl právě zatýkán policií, protože nechtěl vstoupit do družstva. František v zuřivosti strhl rudou vlajku z národního výboru. Stálo ho to sedm měsíců v Jáchymově.
Po vězení nastoupil na vojnu do Michalovec, kde se kvůli svému odporu nést na Prvního máje sovětskou vlajku stal pasáčkem dobytka. Když pracoval jako dělník v cukrovaru, byl uvězněn podruhé, a to za pokus o nedovolený přechod hranic. Později působil jako ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě, kde se setkal s jezuity. Právě zde objevil svou touhu sloužit bližním a Bohu a roku 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Byl poslán do Anglie, odkud měl jít na misie do africké Rhodesie. Skončil však v Innsbrucku, kde požádal o návrat do Čech.

Vystudoval teologickou fakultu, ovšem hned po primiční mši mu komunisté odebrali povolení ke kněžské službě. Pracoval tedy dál jako sociální pracovník. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se dostal do vězení potřetí. Celkem byl ve vězení pětkrát, také za šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Ve vězení si dohromady odseděl něco přes dva roky.

Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem kostela "u jezuitů" v Brně, kde působil do roku 1995. Staral se o nemocné, o Romy (ze solidarity si dal do občanského průkazu zapsat romskou národnost), vězně a bezdomovce (tzv. sociální apoštolát). Poté požádal řádové představené o přeložení - měl tři varianty: severočeský Chánov, misie na Ukrajině, nebo Mírov.

Vězeňský kaplan a poutník

Byl mu přidělen Mírov, ale do misie na Ukrajině se nakonec také dostal. Když přišel na Mírov, požadoval celu, aby mohl být vězňům k dispozici dvacet čtyři hodin denně. Zákon to však neumožňuje a František Lízna se proto musel spokojit s farou v nedalekých VyšehorkáchSvé dveře měl přes četná ranní překvapení, kdy host zmizel i s částí vybavení domácnosti, otevřené všem, kteří jako potřební zaklepou.

P. František Lízna byl také známý jako poutník. Na pěších poutích nacházel v dobách komunismu svobodu. Propojil při nich křesťanský Východ a Západ i Jih a Sever a ušel na nich téměř osm tisíc kilometrů. Na svou první pouť se vydal v roce 1984 napříč Československem, kdy jeho cílem byla hora Kremenec na slovensko-ukrajinsko-polském pomezí. V roce 2006 se vydal na dlouhou pouť i přesto, že trpěl rakovinou prostaty v pokročilém stadiu. Každý den se modlil za jednoho z přátel nebo z lidí, kteří mu ublížili, a každý krok vnímal jako modlitbu. Po návratu lékaři zjistili, že se během poutě uzdravil.

V roce 2001 bylo Františku Líznovi prezidentem Václavem Havlem propůjčeno druhé nejvyšší státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 společně s dalším vězeňským kaplanem Tomášem Vlasákem Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77. Roku 2013 mu řád milosrdných bratří udělil Cenu Celestýna Opitze za péči o nemocné a potřebné. Roku 2017 se stal laureátem Ceny Paměti národa, kterou každoročně uděluje společnost Post Bellum. V roce 2020 mu bylo uděleno významné maďarské ocenění - Cena Jánose Esterházyho, která se od roku 1991 uděluje za šíření duchovního odkazu tohoto mučedníka komunizmu.

P. František Lízna zemřel ve čtvrtek 4.března 2021 v olomoucké fakultní nemocnici na komplikace spojené s onemocněním covid-19. Jak napsal P. Jan Regner, farář akademické farnosti Olomouc, na facebooku: „On by jistě řekl, že se vrátil domů… Děkujeme všem za modlitby. R.I.P.“

V souvislosti s úmrtím P. Lízny zařadí dnes, v pátek 5.3.20201, do svého programu TV Noe od 22:15 vysílání Noční univerzity s názvem Vězením ke svobodě. Jedná se o přednášku P. Lízny, kterou pronesl v rámci 23. ročníku Akademických týdnů konaných na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují v roce 2013.

Poslední rozloučení s P. Líznou je plánováno na příští pátek 12. března a měla ho rovněž živě přenášet TV Noe. Čas ještě upřesníme.

Zdroj: www.cirkev.cz

Foto: Pavel Siuda

Pin It