Neuvěřitelně dobře začíná nový liturgický rok. Vždyť si stačí poslechnout první větu prvního čtení: "Ty, Pane, jsi náš otec, náš vykupitel: to je tvé jméno od věků" (Iz 63, 16b). Máme otce, máme vykupitele. Proč je to důležité a proč je to radostná zvěst?


first advent 3864287 1280


Neboť dále Izajáš zmiňuje zabloudění, tvrdost srdce, ztrátu bázně, hřích, nevěru, nečistotu, nepravost, nevzývání Pánova jména. Tedy jakoby samo zlo bylo v nás, zlo, které nám přináší smrt. No text končí důvěrou: "A přece, Pane, ty jsi náš otec! My jsme hlína, ty jsi náš tvůrce; všichni jsme dílo tvých rukou "(Iz 64, 7).

Je to důležité proto, že od Letnic žijeme jako církev i jako její jednotliví členové v soužení a očekávání. V pronásledování a pádech. No radostná zvěst nám říká, že Bůh nás neopustil. Že je náš otec. Žijeme "v Boží milosti, kterou jsme dostali v Ježíši Kristu" (srov. 1 Kor 1, 4).

My nejsme venku, nedíváme se na vykoupení a Boha Otce jakoby přes okno či v hledišti divadla, ale my jsme uvnitř, v jeho domě. Jsme vykoupení a "nechybí nám žádný dar milosti" (srov. 1 Kor 1, 7). Proto můžeme s důvěrou a nadějí, dokonce s radostí očekávat Kristův návrat, jeho druhý příchod. Jsme totiž jeho.

Víš, jak a kdy se to stalo? Při našem křtu. Svátostí křtu jsme se stali účastníky Kristova velikonočního tajemství. Jako Kristus trpěl, zemřel a vstal z mrtvých, tak i my. V Kristu jsme zemřeli hříchu a vstali z mrtvých k novému životu. Toto není teologie, to je fakt, který si jako po-křtěn zažil a máš stále prožívat. Jsi v Otcově domě a si v něm jako milovaný.

Platí to i dnes, přesně v té situaci, kterou prožíváme. Je jen na tobě, zda ji budeš prožívat v teple Otcova domu, chráněný Ježíšovým křížem a mocí jeho Ducha, nebo se vybereš ven do vichřice hněvu, vzdoru, reptání, protestů, nespokojenosti, posuzování ...

Žijeme ve skvělé době. Bůh je náš otec a vykupitel. Jsme v jeho domě - jako členové jeho rodiny, ne jako hosté. Tak se nebojme! Ježíš je tu! Náš Pán je tady! Bůh je s námi!

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

 

Pin It