Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b). 

Prorok Izajáš (55, 1 – 3): příslib nasycení.

Evangelium (Mt 14, 13 – 21): naplnění příslibu – nasycení zástupů.

Žalm (145, 8 – 9. 15 – 18): důvěra, že Pán neustále dobrotivě nasycuje všechno živé.

Pavel (Řím 8, 35. 37 – 39): ani hlad (kromě mnoha jiných věcí) nás neodloučí od lásky Kristovy.

Asi takovou strukturu – velmi zjednodušeně – vidím v dnešních čteních. Obsahují jistý paradox: sám Bůh přislibuje, že nás bude sytit. No zároveň skrze apoštola Pavla říká, aby jsme se ani případným hladem nenechali od něj odloučit.

Tento paradox ve mne vyvolává důvěru, ať se děje cokoliv (jak jsem to nedávno psal: „I když pole nevydají úrodu,“ citujíc proroka Habakuka), Bůh mě neopustí.

Můžeme si říct, že žijeme nyní v dobrých časech – netrpíme hladem a máme střechu nad hlavou. Ostatně dobra, která jsou navíc, ani nepočítám. Ale co kdyby přišla doba, kdy nebude co jíst? „Nic mě neodloučí od lásky Kristovy.“

Máme čas hojnosti. Ať nám slouží jako příprava na chvíle, kdy hojnost pomine.

No někdo možná zaprotestuje, jaká hojnost, když mu chybí to či ono. Skutečně to potřebuješ? Jestli ano, obrať se na své farní společenství a popros o pomoc. Ach, ale jsem ale idealista! Ale víš, že tak to má fungovat? Jestli někdo ve farnosti žije v bídě, všichni ostatní by jsme měli udělat všechno proto, aby měl co do úst, střechu nad hlavou a teplo v zimě. Jestli někdo ve farnosti žije v bídě, je to jeden ze znaků nefunkčního společenství. Mám na tom svůj podíl viny...

Ale také já budu protestovat: Jakápak hojnost, když vidím tolik nenasycených duší? Dokonce až tak velkou, že mnozí už nemohou, nemají sil (často o tom ani neví) zajít v neděli do kostela, možná se už ráno a večer ani nepřežehnají. I na tom mám podíl viny. Není znamením nefunkčního farního společenství, když se pro tyto duchovně hladové (téměř) nic nedělá? Kdo jim dá chléb pro duši? Je to úloha jen pro kněze? Ne, jestli mám nasycenou duši Božím pokrmem, je mou povinností, z níž se nedá vykroutit, dělit se o tento pokrm.

Co mohu v těchto dnech udělat, aby Pán mými rukami či mým slovem nasytil toho, kdo hladoví na těle nebo na duchu?


Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

 

Pin It