Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b). 

Všimni si kontrastu mezi tím, co Bůh říká Abrahámovi, a tím, co Pavel říká Timotejovi. Bůh Abraháma posílá pryč ze země, kde se usadil, pryč od příbuzných a pryč od otce. Chce, aby opustil všechno pro něco většího a lepšího. Pavel zase Timotejovi říká přesný opak – jsi milovaný (jakoby mu říkal: „Nikam nechoď!“), trpíš se mnou – jsme v tom spolu, Bůh tě posiluje, bude s tebou.

Vidíš, jak Bůh každého povolává jiným způsobem? Osvobozuje nás od toho, co se stalo překážkou (pro Abraháma to byl dokonce jeho vlastní otec), a ujišťuje nás, že bude s námi. Taková je i Ježíšova cesta, i když on se nemusel od ničeho osvobozovat. Ale udělal to – zřekl se sebe sama. Učinil něco, co není v našich silách. To mohl učinit jen Bůh. Stal se člověkem.

A když se Ježíš proměnil, zazněl hlas, který určoval jeho další cestu („toto je můj milovaný Syn“ – milovaný vždy a za každých okolností), ale také cestu všech jeho následovníků („poslouchejte ho“).

Mám problém slovy vyjádřit, co v sobě při těchto myšlenkách vnímám. Nejlépe to asi vystihuje výraz Boží milosrdenství. Bůh připravil cestu Abrahámovi, připravil ji také Timotejovi, připravil ji Ježíšovi i všem, kteří půjdou za ním. Připravil ji také mne. Odstranil všechny překážky, které bych nezvládl a padal bych. Nechal jen ty, které mohu zvládnout a které mi pomohou víc milovat a důvěřovat.

Proč tedy padám? Protože nejdu vždy posilován Pánem. Ne proto, že by mě on přestal posilovat. Ale proto, že nejednou se pouštím Boží ruky a říkám: „Tento kamínek, tuto louži zvládnu sám – přeskočit, obejít…“ A za chvíli už sedím na zemi s rozbitým kolenem, špinavý a promočený uprostřed kaluže.

Dnes je čas pohlédnout na proměněného Ježíše a znovu uvěřit Bohu, že není lepší cesty, než je cesta, kterou mi připravil. Poslouchat. Být vděčný. Milovat.

Zvládnu to? Pavel Timotejovi řekl tři věci – že je milovaný, že je s ním a že ho posiluje Bůh. A Timotej to zvládl – dnes je svatý. To samé mám k dispozici i já – jsem milovaný, mám okolo sebe společenství Církve (nejen univerzální, ale také malé farní) a Bůh mě posiluje.

„Neboj se, zvládneš to.

Tvůj Otec“

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

Přeložil: Mgr. Bc. Pavel Siuda

 

Pin It