Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém.“ (1 Kor 12, 3b). 

Dnešní svátek nám nabízí téma, které nemáme moc rádi, respektive si s ním nevíme rady. Ježíš jako Služebník. Zdá se nám to k Božímu Synu urážlivé. Mnohem více se nám líbí tituly Pán, Král, Vykupitel nebo Spasitel... Ale Služebník?

Skutečně, Služebník. Vzpomeň si na Ježíše, jak se dotýká malomocného. Představ si, jak se dívá s láskou na lidi, kteří k němu přicházejí. Podívej se, jak objímá a žehná děti. Jistě víš, co řekl cizoložné ženě nebo Samaritánce u studně. Přečti si jeho podobenství milosrdenství v Lukášově evangeliu. Ano, zde všude je Ježíš sluhou. Slouží ubohým, opuštěným, nemocným, trpícím lidem okolo sebe – dokonce křísí mrtvé! – a přináší jim radostnou zvěst o milujícím Otcovi. Bez Ježíše – Sluhy bychom sotva mohli poznat milosrdného Otce.

Dnešní svátek je tedy dnem vděčnosti Ježíši, který „vzal na sebe přirozenost služebníka... a stal se poslušným až na smrť“ (Flp 2, 7. 8). Nemusel. Mohl být králem a jen rozkazovat – takový obraz panovníka máme totiž zafixovaný ve svých představách. A Ježíš je skutečně Král – ale Král, který slouží. Apoštol Petr to vyjádřil takto: „Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově.“ (Sk 10, 38). „Dobře všecko učinil...“ (Mk 7, 37).

Rozumíš? Boží Syn na této zemi dřel. Sloužil. Byl úplně pro lidi. Zjevil nám tím Otce, který se o nás ustavičně stará. Ani na chvíli nás nenechá bez své pomoci, bez své lásky.

A proč to dělal? Abychom byli jako on. kázal nám, že vládnout znamená sloužit. Ne rozhlašovat: „Uděláme pořádek!“, ale hledat cestu lásky, citlivého dotyku, milého pohledu...

Tolik je nám potřeba změnit sami sebe… Tento den, poslední den vánočního období, je velmi vhodný na to, abychom si sedli k Ježíši a porovnali se s ním. Například slovy proroka Izajáše v První písni o Pánovu služebníkovi: „Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. “ (Iz 42, 2 – 3).

Jsem Pánův služebník? Nebo se chovám jako špatný král, pyšně a nadutě? Chci dělat pořádky, nebo chci lidi přivádět k Ježíši? Dokážu mít milé slovo pro toho, kdo je na dně a nikdo mu neprojevuje lásku? Možná bratrovi či synovi, který ti právě že se rozvádí. Možná šéfovi, který tě právě vyhodil ze zaměstnání. Možná žákovi, kterému jsi právě dal pětku. Možná mámě, která ti právě dala za ucho a nepustila tě na diskotéku. Možno dceři, která přišla domov ve tři ráno, opilá a zdrogovaná…

Kolik je bolestí v tomto našem světe, který potřebuje, aby se jej Ježíš – Sluha dotkl. Má však na to jen tvé ruce. Jen tvými ústy může říct milé slovo. Jen po tvých nohou může přijít tam, kde chce sloužit.

Ježíš byl pokřtěn, aby sloužil. Proč jsi pokřtěný ty?

Převzato a přeloženo do češtiny s laskavým svolením autora a žilinské diecéze z portálu: http://dcza.sk 

 

Pin It