„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Co myslíš, co by dnes lidé říkali o tobě, kdyby z kostela po mši svaté vyšel Pán Ježíše a řekl by ti přede všemi: „Dnes jdu k tobě na oběd“? A jak by ses cítil ty?

Lidé by možná řekli: „Vešel k hříšníkovi!“ Anebo: „Ten si to zaslouží!“ Případně: „A proč jde k němu, a ne ke mně?“

A ty? Napadlo by tě, že nemáš uklízeno? Anebo že jsi nebyl u zpovědi a máš na duši těžký hřích? Anebo by tě navzdory všemu zachvátila radost a s nadšením bys doprovodil Ježíše do svého domu?

Toto evangelium je skvělou ilustrací prvního čtení z Knihy moudrosti, které říká, že Bohu na všem a na každém záleží, a je schopen udělat vše pro to, aby každého hříšníka dostal do nebe. Určitě tomu věříš, viď? Schválně však uvedu extrémní případy: Myslíš, že chce mít v nebi i Stalina? Hitlera? Pol Pota? Politika, kterého nesnášíš? Tvého protivného souseda? Bratra, s nímž léta nemluvíš kvůli dědictví? A dokonce i tebe?

Možná ses právě urazil, do jakého pak zástupu jsem tě zařadil. Nuže, do zástupu hříšníků. Stojím v řadě s tebou. Představ si, Bohu záleží i na tobě. Kdyby tě nemiloval, nebylo by tě (srov. Moud 11,24). A protože tě miluje, chce tě mít v nebi tak, jako všechny ostatní, které povolal k životu.

Ve světle této pravdy si znovu odpověz za otázky, které jsem položil před chvíli. Jsou tvé odpovědi jiné? Opravdu věříš, že Bůh chce mít v nebi i Hitlera?

Vím, všechno jsou to na první pohled hypotetické otázky. Samé „kdyby“ a „by“. Ale současně jsou velmi reálné, neboť Bůh tě skutečně chce navštívit, „dnes chce zůstat ve tvém domě“ (srov. Lk 19,5). Také dnes ti Bůh chce sdělit, že do tvého domu přišla spása (Lk 19,9).

Potud to vypadá dobře, že ano? Otevíráš dveře, Ježíš je u tebe, tobě se mění život, prožíváš vysvobození i uzdravení, stáváš se novým člověkem, napravuješ všechny křivdy, které jsi napáchal…

Ale změňme scénu: Ježíš nevešel k tobě, ale do domu tvého souseda. Toho protivného. Nebo tvého bratra, toho, kterého nechceš ani vidět kvůli nějakému dědictví. Jak se cítíš? Uchováš si v srdci Boží postoj a raduješ se, že do sousedova domu přišla spása? Že spása přišla do domu tvého bratra?

Věřit je náročné. Ale přináší to klid a radost, třebaže nejednou musím o svou víru bojovat. Vždyť nejsem nadšený, že Ježíš vešel k sousedovi, a ne ke mně. Žiji však podle toho, co věřím, ne podle toho, co vidím (cítím). Ve víře se raduji, že Ježíš je tak blízko. Už u souseda, u bratra. Snad přijde i k nám…

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Pin It