Ostrava - Svátek patrona českého národa oslaví v sobotu 28. září také Ostrava. Svatý Václav je stovky let uctíván v nejstarším ostravském kostele. Historie kostela, který byl postaven v gotickém slohu, se datuje do 13. století. Lidé se zde však scházeli k modlitbám daleko dříve.

Program poutní slavnosti v kostele sv. Václava začíná již v pátek 27. září při večerní mši svaté v 17.00 hodin. Po bohoslužbě se věřící pomodlí za národ.

V sobotu 28. září budou celebrovány mše svaté v 7.30, 9.30 a v 18.00 hodin. Součástí ranní bohoslužby bude modlitba ranních chval z breviáře. V čase od 10.30 do 15.00 hodin farnost Moravská Otrava připraví posezení u kostela s občerstvením a zábavou pro děti i dospělé.

Historie v centru velkoměsta

Po vstupu do kostela sv. Václava dýchne na každého návštěvníka středověk. Gotické klenby, kamenné sloupy, fresky. Nejstarší zmínka o kostele je z roku 1297. Místo za hradbami města bylo vyhrazeno pro modlitbu a bohoslužby mnohem dříve. Kostel totiž stojí na románských základech.

Presbytář nové budovy byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1340. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem 14. století.

Kostel byl rozšířen v 16. století. Původní trámový strop nahradila v roce 1539 cihlová síťová klenba. Roku 1583 byla budova nově zastřešena, v roce 1603 vestavěna kruchta. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád.

Jak kostel dříve vypadal, dobře zachycuje veduta Moravské Ostravy z roku 1728. Na kresbě je kostel s původní věží bez báně. Jen pár metrů od kostela stávala městská hradba a tzv. Dolní brána (Kostelní brána), kterou se do Ostravy vstupovalo z dnešní Slezské Ostravy. Současně tvořila důležitý prvek v obraně města.

Zbytky městských hradeb jsou také v Telepace

Při jejím bourání v ní byly nalezeny švédské a pruské kamenné a železné dělové koule, což svědčí o bojích, které se o město v minulosti vedly. Na prvních zobrazeních města z přelomu 17. a 18. století je vidět Kostelní bránu a přilehlou část hradební zdi s cimbuřím a střílnami. Veduta z roku 1728 pak zobrazuje celé město. I zde je patrná Kostelní brána a pás fortifikace až k Horní bráně. Místo, kde tato brána stávala, je na křížení dnešních ulici 28. října a Puchmajerova. Horní brána byla nazývána také Hrabovskou a později Vítkovskou. Brány byly zbourány v 1. polovině 19. století. Zbytky opevnění najdeme dnes už jen v sousedství kostela sv. Václava a sídla televize Noe, kde najdeme zbytky hradeb také v interiéru budovy.

Foto: Výřez z veduty Moravské Ostravy z roku 1728. Zdroj: Wikipedie.cz

Pin It