Hradec n. Moravicí - Poutními stezkami, které vedou ke hrobu sv. Jakuba st. do španělského Santiaga de Compostela, je protkaná celá Evropa. Značená poutní trasa vede také přes ostravsko-opavskou diecézi. Tzv. Moravsko-slezská cesta je značená od kostela sv. Vojtěcha na Dolním náměstí v Opavě. Nálepky se žlutou svatojakubskou mušlí na modrém poli najdete na cedulích Klubu českých turistů nebo na žlutých šipkách cyklotras.

Z centra města vede značená trasa kolem Slezského zemského muzea k nádraží Opava-Východ, kde se napojí na žlutou turistickou značku, která provede poutníky přes Kylešovice až k cyklotrace č. 551, která míří do Hradce nad Moravicí.

A právě Hradci se na chvíli zastavíme. Místní farnost se totiž zapojila do evropského projektu „Turystyczny Przystanek na Szlaku Jakubowym", který je spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj z výzvy na rok 2014-2020 „Překračujeme hranice”. Cílem projektu bylo vybudování přístřešku v obci Pakosławice v Polsku, která je od Hradce nad Moravicí vzdálena 100 kilometrů. Obě místa však spojuje fakt, že leží na pěších trasách svatojakubských cest.

Turistická zastávka vhodná pro odpočinek po unavené poutníky byla postavena v polské obci Pakosławice nedaleko Nysy hned vedle románsko-gotického kostela. Součástí areálu je informační tabule, která popisuje naučnou stezku „Cestami sv. Jakuba na polsko-českém pohraničí“.

V Hradci nad Moravicí připomíná svatojakubskou stezku žulový patník před hřbitovem. K návštěvě místa motivuje tištěný průvodce, který poutníky mířící do města od Opavy směřuje druhý břeh Moravice až ke hřbitovnímu kostelíku sv. Jakuba z konce 16. století. Jsou v něm pochováni mimo jiné majitelé zdejšího zámku a v kapli se nachází několik náhrobních desek knížat Lichnovských. Do Compostely je to z Hradce nad Moravicí ještě 3466 km.

Součástí evropského projektu je také česko-polský prospekt, který vyšel v nákladu 1000 ks. Informuje o životě sv. Jakuba st. a popisuje svatojakubské stezky protínající polsko-české pohraničí. Jeho obsah je k dispozici ke stažení na také na stránkách farnosti Hradec nad Moravicí. Odkaz ke stažení zde.

Texty seznamují čtenáře s osobností apoštola Jakuba st., místem jeho hrobu v Santiagu de Compostela a nejdůležitějškí polskou svatojakubskou cestou "Cesta sv. Jakuba Via Regia". Trasa je dlouhá 900 km, začíná v Korczowé na polsko-ukrajinské hranici a míří do Zhořelce. Část této poutní cesty vede podél česko-polské hranice.

Další svatojakubskou stezkou v česko-polském pohraničí je "Niská cesta sv. Jakuba" dlouhá 100 km, která do přichází do Polska z jihu od hranice s Českou republikou. Vede od Jakubovy studny Na Parkové hoře u Hlucholaz (Głuchołazy) přes obce Nysa, Prusinowice, Pakosławice, Reńską Wieś do Skorogoszczy, kde se spojuje s cestou Via Regia.

V roce 2018 začali Češi značit novou trasu od polských Sławniowic přes Supíkovice, Lázně Jeseník, Horní Lipovou do Králíků, nacházejících se už na území historických Čech.

Už několik let probíhá rovněž značení "Moravskoslezské cesty sv. Jakuba" vedoucí od cesty Via Regia v Horním Slezsku přes obce Rudy, Nędza, Ratiboř (Racibórz) na českou hranici. K ní se dostaneme dvěma odbočkami, na Wiechowice a na Krzanowice. V Ratiboři stojí za prohlídku gotický, po-dominikánský kostel sv. Jakuba, který je filiálním kostelem farnosti Nanebevzetí Nejsvětější Marie Panny.

"Moravsko-slezská cesta sv. Jakuba" pokračuje dál přes Opavu, Hradec nad Moravici do Olomouce. Další značení vede do Brna a Mikulova, kde se moravská stezka napojuje na Jakobsweg Weinviertel, která dovede poutníky od státní hranice přes Dolní Rakousko až do Kremže na Dunaji (Krems an der Donau).

Foto: Pavel Siuda

Pin It