„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Hledám slova, kterými bych vyjádřil to, co při čtení dnešních liturgických textů vnímám v hloubce svého srdce. Je v něm důvera, že i přes svou bídu hříšníka mohu žít podle Božího zákona.

Mojžíš to v Knize Deuteronomium vyjádřil takto: „Neboť tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe.“ (30, 11a. 14). Velmi mě povzbuzuje, když mi sám Bůh ve svém slově říká, že nežádá ode mne nic, co by překračovalo mé síly.

Důvěru ve mně vzbuzují také Pavlova slova o Kristu. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. (viz Kol 1, 15 – 20). Také já i ty a všechno, co se právě děje ve světě. Nic, vůbec nic se nevymyká Boží moci. A když vidím okolo sebe (a nejednou i v sobě) nějaké zlo, vím, že i nad tím má Ježíš moc. Jestli žiji s Ježíšem, nemusím se ničeho bát.

A příběh o milosrdném Samaritánovi? Vede mě k uvažování, komu ve svém okolí mám být blížním. Ne on mne, ale já jemu. Každý z těch tří na cestě se mohl rozhodnout být bližním zraněnému člověku. No udělal to jen jeden, dva před ním se rozhodli hledět více na sebe. A tak jsem si včera večer představoval lidi, kteří jsou z mého pohledu ohrožení, co se týká věčného života s Kristem. A vybral jsem si jednoho z nich a už několik hodin mu „ošetřuji rány“ jeho duše svou modlitbou, předkladám ho Ježíši, aby ho on uzdravil. Možná bude nutné vydat hodně, ale snad nestojí spása človeka za tu oběť?

No asi nejvíc ve mě dnes rezonuje žalm, zejména tato slova: „Jsem ubožák, plný bolesti; tvá pomoc, Bože, mě pozdvihne“ (Ž 69, 30). Tato slova mi připomínají, že moje důvěra i touha být blížním nestojí na mé dokonalosti, ale jsou darem Boží milosti. Jsem ubožák, hříšník, ale miluji svého Boha. A on miluje mne. Proto mohu s důvěrou vyzývat – i touto cestou – lidi okolo sebe: „Hledejte, ubožáci, Hospodina, a pookřejete v srdci.“ (porov. Ž 69, 33b).

Víš, co to znamená,  když ti pookřeje srdce? Jestli ne, tak o tom řekni svému Bohu a potom zakusíš, co to znamená mít srdce, které pookřeje...

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad ze slovenštiny: Pavel Siuda

Pin It