„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

Ne, nespletl jsem se. Nosným tématem nového cyklu těchto psaní bude zmrtvýchvstání našeho Pána, Ježíše Krista. Proč?

 

Mluvil jsem před časem s jistým pánem, takovým běžným nedělním katolíkem, dva-třikrát do roka jde ke zpovědi. Dostali jsme se k tématu víry a přitom řekl, že ve zmrtvýchvstání věří tak napůl. Ale že spíše si myslí, že to je pouze nějaká tradice. Když jsem se ho ptal, že proč potom chodí v neděli do kostela, tak řekl, že to bere jako součást naší kultury. Byl jsem z toho paf… Proto jsem se již dávněji rozhodl, že se celý rok budu svými psaními točit okolo našeho Pána Ježíše Krista, který vstal z mrtvých. 

Na zmrtvýchvstání Ježíše Krista stojí a padá celé křesťanství. Podívej se na citát v úvodu, který nás bude provázet po celý rok. „Nevstal-li Kristus…“ Rozumíš? Všechno v našem životě křesťanů se odvíjí od zmrtvýchvstání. Věříš, že Ježíš vstal z mrtvých? Pokud ano, doufám, že jásáš (i v utrpení), neboť Ježíš je s tebou. Pokud ne, co tě do kostela přitahuje? Možná by víra ve zmrtvýchvstání mohla dát nový impuls tvému životu…

Dobu adventní, která dnes začíná, si téměř automaticky spojujeme s Narozením Páně. No měli bychom mít s ním spojené ještě něco, co je pro nás existenčně důležitější: Ježíš se totiž vrátí ve slávě a bude konec světa v podobě, jak ho známe. Tato naše víra vyplývá právě ze skutečnosti Ježíšova zmrtvýchvstání. V Písmu je toho hodně, co Ježíš řekl. Předpověděl také to, že bude ukřižován a zemře, ale potom vstane z mrtvých. Jestliže věříme v tuto pravdu, pak nutně musíme věřit, že se stane i všechno ostatní. Takže Ježíš určitě splní svůj slib, že se vrátí. My máme být na to připravení. Poněvadž on se nevrátí jen tak pro parádu, ale proto, aby soudil živé i mrtvé, aby lidstvo rozdělil na pravou a levou stranu. Jedni půjdou s Ježíšem do nebe, druzí do pekla. Na které straně to bude lepší?

Máme zde advent, který máme prožít jako ostrou přípravu Ježíšova druhého příchodu. Ostrou proto, neboť každé ráno, když se probudíme a budeme ještě tady, si musíme připomenout, že dnes může přijít Ježíš. A na základě této myšlenky žít tak, abychom „bděli na modlitbách a mohli jej radostně přivítat, až přijde ve své slávě“ (2. adventní preface).

Jak tedy začít? Žalm této neděle nám dává perfektní návod: „K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši“ (Ž 25,1). Začni každý den hned ráno – a pak často přes den – modlitbou pozvedat svou duši k Bohu. Ze začátku to může být těžké, zvláště je-li zatížena „nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi“ (Lk 21,34). Ale pokud se ve zpovědi té zátěže zbavíš a pak pozvedáním duše k Bohu se budeš chránit před novou zátěží, tak uvidíš, že už jen myšlenka na Ježíšův příchod ve slávě ti přinese radost a pokoj. A s takovýmto postojem se ti bude lépe pracovat, učit, odpočívat… Neboj se, že to nezvládneš. Vždyť i Bůh bude jednat: „Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku… Ať posilní vaše srdce…“ (1 Sol 3,12.13).

Tak nezapomeň: Ježíš vstal a přijde! Aleluja!

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Pin It