KarlovaStudankaPramenKarlova Studánka – Zahájení lázeňské sezóny s požehnáním léčebných pramenů čeká v neděli 10. 5. lázně Karlova Studánka. Prameny požehná biskup František Václav Lobkowicz po mši svaté, která začíná v 9.00 hodin v místním kostele Uzdravení nemocných.

V lázních Karlova Studánka se léčí pacienti s onemocněním dýchacích cest, s cévními nemocemi, stavy po nemocech onkologických, doprovodné pohybové nemoci – kloubní a páteřní obtíže, nemoci kožní, nemoci nervového systému a dalšími chorobami.

Zprávy o prvních pokusech využívat zdejší prameny k léčebným účelům pocházejí již ze sedmnáctého století. Když byl na prameny upozorněn tehdejší místodržitel Řádu německých rytířů na bruntálském panství, svobodný pán baron Riedheim, dal je vyčistit a postavit kolem nich kamennou zídku. Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel léčit svou chorobu zdejší kyselkou, kterou ke koupelím ohříval žhavou struskou z hutí. Léčba měla neočekávaně příznivé výsledky, a proto se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi dalšími nemocnými. Popularita pramenů tím dále rostla, až se roku 1780 o celou věc začal zajímat velmistr Řádu arcivévoda Maxmilián II. František (1756 – 1801), který byl nejmladší potomkem císařovny Marie Terezie.

Bylo to na jeho žádost, že profesor von Welle provedl rozbor vody a v kyselkách zjistil značný obsah minerálních látek. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen); v jejich blízkosti byly roku 1785 (rok založení lázní) postaveny dřevěné domky, ve kterých byly instalovány dřevěné vany pro léčbu koupelemi. Nejdříve tak byly využívány ty prameny, které vyvěrají v blízkosti dnešního hotelu Džbán.

Věhlas blahodárné síly pramenů přitahoval stále více návštěvníků, jenže ti se po léčbě museli na noc opět vrátit do Ludvíkova nebo Malé Morávky, kde byli ubytováni. Z tohoto důvodu byl původní název místa poněkud kuriózní – Hinnewieder (z německého: hin und wieder = tam a zpátky). Až v roce 1803 dal arcivévoda Karel Ludvík Jan, další velmistr Řádu, následník Maxmiliánův, svolení k přejmenování lázeňského místa na Karlsbrunn, tedy Karlova Studánka.

Informace o historii z webu: Horské lázně Karlova Studánka

 

Pin It