Cvilín - V neděli 26. 4. proběhne na Cvilíně Pouť matek v požehnaném stavu ke cti sv. Jany Mollové. Od 9.30 začne program pouti modlitbou růžence, následovat bude (v 10.00) mše sv. a po ní krátká adorace a individuální požehnání Nejsvětější Svátostí.
Týden před zahájením poutní sezony na Cvilíně, jejíž začátek je stanoven na 1. květen, se u Panny Marie Sedmibolestné uskuteční Pouť matek v požehnaném stavu. Stane se tak v neděli 26. 4., dva dny před liturgickým svátkem sv. Jany Mollové, k jejíž cti se pouť pořádá. Úmyslem pouti je modlitba za matky čekající dítě, jejichž je italská světice patronkou, potažmo za ty ženy, jež dítě počít nemohou.
„Chceme zde, u naší Nebeské Matky, prosit za všechny ty, co se matkami mají anebo nemohou stát, proto pořádáme tuto pouť,“ vysvětluje kustod cvilínského kostela o. Sebastian Gruca OFMConv. „Kde jinde pořádat Pouť matek než u Nebeské Matky? Konáme ji záměrně takříkajíc v předvečer svátku sv. Jany Mollové, která svůj život obětovala za život svého dítěte,“ dodává s tím, že se do vytištěných letáčků s programem poutí na rok 2015 vloudila chyba – je na nich omylem uvedeno datum 28. 4., tj. datum lit. památky sv. Jany, a nikoli správné datum 26. 4., tj. datum pouti.
Sv. Jana Mollová (Gianna Molla) byla italská lékařka (dětská lékařka) narozená v r. 1922. S manželem Gianpietrem uzavřela sňatek v r. 1955. Do čtyř let měli tři děti – Petra Ludvíka (Pierlugiho), Zitu a Lauru a záhy se začal kvapem blížit termín jejího dalšího porodu.
V jejím těle se objevil zhoubný nádor. Měla na výběr ze tří možností: 1. tu nejbezpečnější, a sice odstranit s nádorem dělohu i dítě; 2. odstranit nádor a dítě, přičemž by děloha zůstala ponechána, akutní nebezpečí by se odvrátilo; 3. odstranit jen nádor, ale s tím, že porod by mohl znamenat prasknutí jizvy po operaci a jistojistou smrt. Janě nemusel nikdo nic vysvětlovat ani nakukávat, byla lékařkou, věděla, o co kráčí. Rozhodla se pro třetí variantu a celou věc odevzdala Bohu.
Operace proběhla bez nějakých obtíží. Po ní se vrátila ke svým dětským pacientům a teprve blížící se porod vystavil konečnou její práci. „Pamatujte jedno: kdybyste se museli rozhodovat mezi mnou a dítětem, tak žádné váhání, volte dítě! Já si to přeji, zachraňte je!“ Pak přišel Velký pátek r. 1962. Jana Mollová porodila císařským řezem 4,5 kg vážící dcerku Janu Emanuelu. Zatímco malá se měla k světu, její matka procházela kómatem. Když se z něj probrala, sdělila svému choti, že byla už na druhé straně a že to, co tam viděla, je něco neskutečného. Záhy na to nastala sedm dní trvající agónie. Smrtelný zápas teď již čtyřnásobné matky probíhal ve velkých bolestech, což lakonicky okomentovala tím, že se s mužem měli až moc dobře a že před Pána je třeba vstoupit jen se zakušeným utrpením. Prosycená bolestí, starostmi o osud dětí, které se po jejím odchodu z tohoto světa stanou sirotky, odevzdala svůj život Bohu definitivně. Bylo 28. dubna roku 1962. Její poslední slova na tomto světě byla vyznáním lásky ke Kristu Ježíši.
V roce 1994 ji papež Jan Pavel II. blahořečil. O deset let později pak v Římě proběhlo její svatořečení. Byl mu přítomen i její 79iletý muž a dcera Jana Emanuela, která se na počest té, která za ni obětovala svůj život, stala taktéž lékařkou a svůj život zasvětila péči a obsluze starých lidí, k nimž měla blízko i její matka.
Libor Rösner
