„Buďte vždycky na cestě s ctností poutníka: a tou je radost“ (Sv. otec František)

Radost. Toto jediné slovo dnes vnímám ve svém srdci. Ne proto, že bych nějakou mimořádnou prožíval. Mám obyčejný pracovní den, od rána sedím u počítače, vyřizuji pracovní záležitosti, telefonuji, píši e-maily... Přesto mi toto slovo chodí hlavou a srdcem.

Proč nám Bůh přikazuje, abychom se radovali? Proč to přikazuje Svatý otec zasvěceným, když jim poslal list s názvem Radujte se!? Proč se mám radovat, když žádnou radost necítím?

Protože... protože opravdová radost není záležitost pocitů.

Radost z vykoupení, ze záchrany od smrti věčné.

Radost z odpuštění hříchů, selhání.

Radost z Božího synovství.

Radost z blízkosti Boha.

Radost ze slov Písma svatého.

Radost z učení církve.

Radost ze svátostného života (křest, eucharistie, biřmování, smíření, manželství, doufám, že jednou také pomazání nemocných).

Radost z modlitby.

Radost ze smysluplného nesení kříže.

Radost z přítomnosti Nejsvětější Trojice v mém srdci.

Radost, protože přijde Pán.

Všechny tyto radosti jsou radostmi víry. Raduji se v Pánu, neboť věřím, že toto vše a ještě mnoho dalšího mi dal, dává a ještě více dá. Jestliže mi k tomu někdy jako bonus dá i vnější radost, je to krásné, ale nikoli podstatné.

Napiš si svůj vlastní seznam, z čeho se můžeš ve svém životě radovat. Dej si ho na viditelné místo, abys ho mohl citovat jako zbraň proti nepříteli, který ti chce radost ukrást. A nezapomeň ho doplnit, kdykoli ve svém životě objevíš novou radost víry.

Vnímej také jiné radosti, které jsou rovněž Božím darem. Radost z krásy, z hudby, z písně, z polibku milovaného člověka, z úsměvu dětí, z dobré zprávy, z hezkého sna, ze zasloužené odměny, z dobře vykonané práce, z odpočinku, z úrody, ze svého koníčka...

 

Vím, i svět nabízí své radosti. Všimni si, jak se opičí po Bohu. Bůh je totiž zdrojem opravdové radosti. Svět na to nemá, proto nabízí Boží dary, ale dává jim deformovaný obsah. Například sex. Vymyslel ho Bůh. Ovšem svět z něho činí obchod přes pornografii, prostituci, tzv. volnou lásku... Vezmi si víno. Bůh ho vymyslel k obveselení člověka. Avšak svět z alkoholu učinil předmět tvrdého byznysu a těší se, když je člověk na něm závislý. Vezmi si slovo. Bůh ho učinil nástrojem komunikace s člověkem i komunikace mezi lidmi. Svět z něho udělal zvuk bez obsahu: pokud mu nějaký obsah dává, tak často zkomolený. Stačí si vzpomenout na tzv. lidská práva - na potrat, na euthanasii, na adopci dítěte leckým...

 

Proto nás svatý Pavel dnes velmi důrazně vybízí: „... všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností“ (1 Sol 5,21-22). Tady je jedno z kritérií, které při takovémto zkoumání máme použít. „Mohu se z toho radovat před Pánem?“ Kdybychom ho věrně používali, nezaplavovala by dnes svět nová temná ideologie, ale jako záplava radosti by se šířilo křesťanství.

 

Zasvěcení dostali od papeže příkaz radovat se. Mají to těžké, protože denně se modlí třeba Velebí má duše Hospodina, ale už ho umí zpaměti a nevyvolává v jejich srdcích odezvu. (Mimochodem, vyvolala tato modlitba odezvu ve svém srdci, když jsi slyšel v Mezizpěvu jako žalm?) Když někdo pět tisíc krát opakuje stejná slova, sotva v něm vyvolají záchvěv radosti. Tady však nastupuje víra a říká: „Milovaný, těším se s Marií. Učinil jsi pro ni veliké věci. A činíš je i pro mě. Maria, raduji se s tebou, protože jsi požehnaná mezi ženami a požehnaný je plod tvého života...“

 

Víš, že můžeš udělat radost samotnému Bohu? Ano. Svou radostí ve víře. Zazpívej mu dnes novou píseň. Vždyť jsi nový člověk v Ježíši Kristu.

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk

Překlad: P. Dr. Marcel Puvák

Pin It