Ostrava – Biskupství ostravsko-opavské připravuje slavnostní odhalení obnoveného památníku skladatele Leoše Janáčka v oboře Hukvaldy. Na místo se vrátila kopie odcizené bronzové sochy lišky Bystroušky i pamětní deska již v pondělí 4. 4. Veřejnosti bude přístupná až v pátek 8. 4. po ceremonii, která začíná v 10.00 hodin. Náklady spojené s výrobou nové sochy ve výši 250 tisíc korun budou hrazeny z pojištění. Biskupství, které je majitelem obory Hukvaldy, nechalo upravit okolí památníku, aby bylo lépe přístupné turistům. Terénní úpravy v hodnotě 214 tisíc korun hradila církev z vlastních zdrojů.
Ihned po zcizení sochy a pamětní desky, ke kterému došlo 27. 5. loňského roku, bylo rozhodnuto, že se liška Bystrouška do obory vrátí. U příbuzných autora památníku akademického sochaře Karla Vávry, který jej vytvořil v roce 1962, se našel jen sádrový odlitek pamětní desky. Jediným podkladem pro obnovu lišky Bystroušky byly fotografie, které se podařilo sesbírat od místních obyvatel a dalších fotografů.
Biskupství přípravu modelu k výrobě nové bronzové sochy svěřilo sochaři Adamu Krhánkovi z firmy MCAE Systems v Kuřimi, která se specializuje na moderní 3D technologie. „K přípravě modelu v počítači jsem měl k dispozici třicet snímků z různých pohledů. Přímo v hukvaldské oboře jsme si naskenovali kámen, na kterém liška stála. V počítači pak z těchto podkladů vznikl 3D model,“ popisuje přípravu na počítačovou sochařinu Adam Krhánek.
Model budoucího díla pak pomohla připravit 3D tiskárna. Socha je složena z 12 dílů, které dohromady vytvořily model v měřítku 1:1 zhroucený do hloubky o jeden centimetr objemu. Chybějící milimetry pak kybersochař vyplnil šedivou plastelínou. „S plastelínou je to již klasická sochařina. Mohu na ní dotvářet detaily podle zvětšených fotografií. Každý snímek, který přesně zachytil původní podobu lišky, mi pomáhá přiblížit se co nejvíce originálu,“ dodal Adam Krhánek.
Věrně zachytit výraz lišky Bystroušky bylo náročné. Málokdo si nafotil sochu v oboře ze všech možných stran a úhlů. Návštěvníci obory se nejvíce zaměřovali na čenich a ocas zvířete, který z pověrčivosti vyhladili do zlatavé barvy. Ke konzultacím rodícího se díla, které nahradí ukradenou sochu z roku 1962, přizvalo biskupství architekta Marka Štěpána, který pochází z Frýdku-Místku. „Lišku jsem mockrát v oboře viděl. Naposledy to bylo nedlouho před jejím odcizením,“ uvedl architekt, který mladému sochaři zaznačil do fotografií některé úpravy, které více vystihnou původního ducha lišky. „Původní socha měla takový roztomilý pohled, kdy si liška čapne na šutr a odpočívá. K tomuto výrazu by to mělo dojít,“ radil například architekt Marek Štěpán kybersochaři.
Po měsících konzultací byla schválena konečná podoba lišky Bystroušky, která posloužila k výrobě sádrového odlitku. Lišky ze sádry se stala podkladem pro slévárnu, která vyrobila bronzovou sochu. Slévači z Ateliéru uměleckého lití kovu Waller-Matějíček odlili novou sochu lišky Bystroušky i pamětní desku 29. 2. ve své dílně ve Veverských Knínicích. Hrubý odlitek čekaly ještě povrchové úpravy a patinování, které docílili věrnou podobu lišky Bystroušky k nerozeznání od té, která byla vyhledávaným turistickým cílem v oboře Hukvaldy až do května 2015.
Socha lišky Bystroušky zdobila bludný balvan v oboře Hukvaldy od roku 1959. Na pamětní desce bylo napsáno: „Leoši Janáčkovi na paměť prvního provedení opery Liška Bystrouška na Hukvaldech 20. VI. 1959 věnují myslivci a lesníci ostravského kraje.“ Terčem zlodějů se však stala již dva měsíce po instalaci. Nahrazena byla novým odlitkem v roce 1962. Dílo akademického sochaře Karla Vávry se stalo nedílnou součástí rekreační zóny pod hradem Hukvaldy a cílem výletníků.
Program slavnostního odhalení obnoveného památníku skladatele Leoše Janáčka
Pátek 8. 4. 2016 v 10.00 hodin v oboře Hukvaldy
Fanfáry trubačů na lesní rohy
Vystoupení dětí z místní základní školy
Informace o obnovení sochy a popis realizace
Odhalení obnoveného památníku
Připravil:
Mgr. Bc. Pavel Siuda
Tiskový mluvčí Biskupství ostravsko-opavského
Tel. 731 625 614