Poutní místa

Frýdek – bazilika Navštívení Panny Marie

Jediná bazilika minor v naší diecézi byla posvěcena roku 1759. Na jejím hlavním oltáři je uctívána metr vysoká tmavošedá pískovcová socha Panny Marie, která je palladiem zdejšího kraje.

Redemptoristé, kteří se o poutní místo starají, přišli do Frýdku v roce 1939. Požehnaně zde působil zejména P. Rudolf Schikora, který v roce 1939 postavil u kostela exerciční dům a přikoupil vilu v sousedství, jež sloužila jako malý klášter. Zrušení řádů komunistickým režimem znemožnilo další aktivity redemptoristů ve Frýdku na čtyři desetiletí. Duchovní správu vykonávali kněží olomoucké arcidiecéze a redemptoristé se sem vrátili až po roce 1990.

Cvilín u Krnova – poutní chrám Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné

Poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné se nachází nad městem Krnovem na jeho jihovýchodním okraji – na tzv. Předním cvilínském kopci – ve výšce 439 m n. m. Cvilínská poutní svatyně je význačným duchovním centrem Slezska. Na místě původního dřevěného kostelíka Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Bolestné byl v letech 1722–1728 postaven barokní kostel. V roce 1786 byl však z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen ke zboření. Zachránili jej čtyři krnovští měšťané, kteří jej za 406 zlatých koupili. V roce 1865 zachvátil kostel mohutný požár a zničil šindelovou střechu i věže. Opravit se ho podařilo za dva roky. Během válečných událostí v roce 1945 byla zničena levá věž, jakož i vzácné fresky. Pod vedením představeného minoritů P. Šebestiána Vavrečky, OFMConv, byl kostel obnoven a znovu vysvěcen v září roku 1947. V době komunismu spravovali poutní místo diecézní kněží. Minorité jej převzali v roce 1994.

Zlaté Hory – poutní kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)

Každé mariánské poutní místo je spojeno s nějakým zázrakem. Panna Maria Pomocná (Maria Hilf) u Zlatých Hor však nabízí i hmatatelný důkaz o tom, že Bůh dokonale uzdravuje bolavé rány lidské minulosti.

Když demoliční četa výbuchem dynamitu v září roku 1973 srovnala se zemí více než sto let starý kostel, málokdo věřil, že se zde tradice poutí vzkřísí. Přesně po dvaadvaceti letech vysvětil na stejném místě olomoucký arcibiskup Jan Graubner nový chrám a poutní dům. Každý rok sem přijíždějí poutníci z České republiky, Německa i Polska Matku Boží prosit o pomoc.

Vznik tohoto místa se datuje do období třicetileté války. Do lesů se před vojáky ukryla těhotná Anna Tannheiserová. Bezpečí našla na místě zvaném Boží dar, kde porodila syna Martina. Chlapec prožil život jako vážený muž a stal se radním ve Zlatých Horách. Obraz Bohorodičky, který v místě narození svého otce zavěsila v roce 1718 jeho dcera Dorota Weisová, začal brzy přitahovat poutníky z okolí.

A s ochranou nenarozeného života je spojováno poutní místo i dnes. V kostele se pravidelně modlí k Matce Boží za ochranu rodin, aby se staly svatyněmi života, za ochranu nenarozených dětí a sblížení národů, které si v minulosti ubližovaly.

Hrabyně – poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Tradicí v Hrabyni se staly Mariánské slavnosti, a to již od 18. století. Samotný vznik Hrabyně není přesně znám, první ověřený záznam o obci pochází z roku 1377.

V roce 1721 dal vystavět Arnošt Matyáš Mitrovský nový kamenný kostel a Hrabyňští touto stavbou získali prostornou svatyni s věží a třemi oltáři. Dnešní podobu a význam poutního místa získal kostel za působení vlasteneckého kněze P. Jana Böhma v letech 1863–1886. Na hrabyňské pouti přicházeli poutníci z celého Slezska, severní Moravy i ze Slovenska. Dnes je okolí kostela upraveno jako veřejný park.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hrabyni se na hlavním oltáři nachází uctívaný obraz Matky Boží s Ježíškem, silně postříbřený, který ikonograficky připomíná obraz Matky Boží Čenstochovské. Na vítězném oblouku v kostele je malba vítání poutníků farářem Böhmem a historie hrabyňského obrazu podle jedné z pověstí.

Radhošť – kaple sv. Cyrila a Metoděje

Hora Radhošť je dnes neodmyslitelně spojována s kaplí, která zde byla vystavěna nákladem 20 000 zlatých roku 1898. Již v roce 1862 byla na hoře uspořádána slavnost a na stavbu kaple se vybralo 120 zlatých. Znovu tato myšlenka ožila roku 1881, kdy se vybralo 500 zlatých. Roku 1888 daroval hrabě Kinský na stavbu kaple potřebný pozemek a zdivo. Nová sbírka byla uspořádána mezi lety 1889–1895 a vynesla 8 000 zlatých. Malíř Adolf Liebscher namaloval u této příležitosti triptych „Valašská madona“, který vystavil na Národopisné výstavě v Praze. Výbor pro stavbu kaple koupil od malíře obraz v hodnotě 4 000 zlatých za 800 zlatých. Zbytek věnoval malíř na kapli. Obraz byl vystavován v Čechách i na Moravě a vynesl 6 000 zlatých. Dnes je originál obrazu umístěn v kapli na Radhošti.

Ke stavbě kaple se přikročilo roku 1896, základní kámen byl položen 5. července. Dne 11. září 1898 kapli posvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a byla odevzdána veřejnosti do užívání. Roku 1905 došlo k založení spolku Matice radhošťská, jenž měl za úkol kapli udržovat. Z jeho popudu se původní kamenná kaple v roce 1926 obložila šindelem a přistavěla k ní zvonice. Frenštátský rodák sochař Albín Polášek, žijící v USA, věnoval Matici radhošťské v roce 1930 sousoší sv. Cyrila a Metoděje, které nyní stojí před kaplí na hřebenu hory Radhošť.

Uhlířský vrch u Bruntálu – poutní místo Panny Marie Pomocné

Se vznikem barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil. Místodržící zde z vděčnosti nechal v roce 1654 postavit dřevěnou kapli, do níž pořídil kopii slavného obrazu Pasovské madony s Dítětem namalovaného Lucasem Cranachem starším. Vedle kaple byla v roce 1724 postavena poustevna.

Uctívaný obraz získával věhlas a přicházelo sem stále více poutníků, aby prosili o duchovní pomoc. Proto byl v letech 1755–1758 vystavěn velký poutní kostel, k němuž vede monumentální lipová alej z roku 1770, která je dnes chráněnou kulturní památkou. Hlavní alej je široká 12 m a podél ní jsou dvě boční aleje široké 4 m. Kostel byl v průběhu věků několikrát poškozen blesky a poté několikrát obnovován. V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec.

Slavnostní poutě se zde konaly až do roku 1970. Stavu kostela neprospěla těžba tufů v jeho blízkosti a příchodem okupačních vojsk sovětské armády vzrostl vandalismus. Interiér kostela byl vojáky i místními vandaly poničen. Komunistické úřady nakonec poutní slavnosti zákazaly. Z jeho bohatého mobiliáře se podařilo zachránit jenom několik obrazů a soch. Obnovy se poutní místo dočkalo až po roce 1989.

Po náročné rekonstrukci byl poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu 9. října 1993 znovu vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. Této události se zúčastnilo mnoho občanů Bruntálu, širokého okolí i německých turistů.