Diecéze – Poutníci z Česka, Slovenska a Polska se v sobotu 23. srpna již popatnácté sešli na Trojmezí u Hrčavy na Pouti tří národů. Spojili se v modlitbě za mír a pokojné soužití v Evropě. Akce proběhla už popatnácté a navázala na tradici setkávání, jež vznikla z iniciativy biskupa Tomáše Galise.
Za zvuků pastýřské trouby a vůně čerstvého sýra
Na horské louce nad trojmezním hraničním bodem sloužil mši svatou ve slovenštině biskup žilinské diecéze Tomáš Galis. Kázání v češtině se letos ujal biskup Martin David. Bohoslužbu s nimi slavil také polský biskup bielsko-żywiecké diecéze Roman Pindel.
Zazněly liturgické zpěvy a zvonky, ale také netradiční prvek – při proměňování zahrál jeden z gorolů na pastýřskou troubu. V závěru mše pozdravili kromě biskupa Romana Pindela také starostové obcí z české, slovenské a polské strany hranice.
Na závěr mše mohli poutníci ochutnat čerstvě vyrobený sýr, který gorolé přinesli ráno přímo na místo. Biskupové jej na závěr mše požehnali.
Kázání biskupa Martina Davida
Hlavní kázání pronesl biskup Martin David. Připomněl jak význam patnáctého ročníku, tak i skutečnost, že letošní pouť se konala v jubilejním roce s mottem „Poutníci naděje“, které vyhlásil papež František:
„Toto naše letošní setkání je mimořádné alespoň ze dvou důvodů. Tím prvním je, že se tady scházíme už popatnácté. A tak chci jménem nás všech poděkovat všem organizátorům, ale zejména biskupu Tomášovi, který byl před lety iniciátorem této myšlenky a po celou dobu je také vytrvalým účastníkem těchto setkání na Trojmezí. Letošní setkání je také mimořádné tím, že se tu potkáváme v jubilejním roce, kterému ještě papež František vepsal motto Poutníci naděje.“
Ve své promluvě také zdůraznil, že křesťané mají být v dnešní společnosti svědky naděje:
„Máme být v tomto světě svědky naděje, ne rozsévači strachu. Ano, máme možná více než sedm bolestí, ale nejsme bez naděje. Tou nadějí je Kristus. Máme žít láskou. Potřebujeme znovu najít srdce, jak napsal papež František ve své poslední encyklice: Ve společnosti, kde stále více převažuje narcismus a sebestřednost, v době umělé inteligence nesmíme zapomínat na to, že ke spáse člověka jsou potřebné něha a láska.“
Foto: Jaroslav Maslowski / Člověk a Víra
