Ostrava – Svatý rok 2025 otevřelo v ostravsko-opavské diecézi procesí za křížem – znamením naděje. Nahlédněte do fotogalerie.
Slavnostní mši svaté v katedrále Božského Spasitele v neděli 29. prosince předcházelo procesí z kostela sv. Václava, kde pár minut před čtvrtou hodinou odpolední nebylo k hnutí. Sbor učil příchozí hymnu Jubilejního roku a málokdo přes velké shromáždění dohlédl k oltáři, na kterém ležel do červena zabarvený skleněný čtverec ozdobený kvítky. Právě poslední díl Kříže naděje, který v ateliéru uměleckého skláře Martina Hoplíčka vznikl pro Jubilejní rok v ostravské katedrále, o několik minut později v procesí nesli bohoslovci diecéze. Za tímto fragmentem ze skleněného kříže a také za dřevěným křížem pak diecézní společenství několika stovek lidí vyšlo do ostravských ulic.
Kříž, jediná naděje
Jako poutníci naděje, což je motto Svatého roku 2025, pak prošli kolem vánočních trhů na Masarykově náměstí a zamířili ke katedrále. Tam za zpěvu písně Ave Crux (Zdráv buď Kříži, jediná naděje) kříž uctili a vstoupili do chrámu. Tam katedrální farář P. Vítězslav Řehulka vložil do skleněného kříže jeho poslední část.
Také v promluvě mluvil biskup Martin David o naději. „Svým způsobem se dnes podobáme Svaté rodině. Jako rodina místní církve, rodina Božích dětí, jsme i my dnes Poutníci naděje. Přicházíme proto, abychom oslavili toho, který je naší nadějí. Je to Hospodin Bůh Izraele, ke kterému ve víře upínali svou naději Josef s Marií. Zároveň nám ale Vánoce viditelně připomínají, že naše naděje má konkrétní lidskou tvář a jméno – je to Ježíš Kristus. On přichází na svět jako světlo naděje. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila,“ citoval biskup z Prvního listu apoštola Jana. A odkázal na kříž, který se letos o Vánocích stal jednou z dominant katedrály:
„Máme před sebou kříž ze skla, který je prozářen světlem, protože díky Kristu a naší víře v něho ani ta největší temnota – temnota kříže a smrti – není pro nás bez naděje. Kristus prošel temnotou smrti, aby nad ní zvítězil a prozářil ji světlem vzkříšení a naděje. Na červené barvě Kristových ran na kříži září zlatá barva pramenů milosti a naděje. Jeho ranami jsme uzdraveni, píše apoštol Petr. Z těchto pramenů milosti a naděje máme během Svatého roku bohatě čerpat ve svátostech, zejména ve svátosti smíření,“ zmínil biskup Martin.
Naplňovat svět nadějí
„Kéž bychom uměli naplňovat svět naší nadějí tak, jak jsme dnes naplnili katedrálu,“ děkoval pak na závěr bohoslužby biskup Martin účastníkům, že věnovali sváteční odpoledne pouti do katedrály. Krátká anketa pro diecézní média v katedrále ukázala, že oslovení účastníci vidí ve Svatém roce především nový impuls pro svou víru. „Vnímám Jubilejní rok jako restart, výzvu k novému přiobrácení. Mohu si uvědomit, že se máme znova přiblížit k Bohu a začít znova,“ sdílí se Martin z Borové. Filip ze Starého Bohumína si nechtěl nechat ujít samotný vstup do Svatého roku. „Chtěl jsem být u otevření Svatého roku. Těším se na novou příležitost ke sblížení s Bohem a změně života,“ uvádí. Další postřehy účastníků bohoslužby nabídne lednové OKNO.
Jubilejní rok 2025 vybízí k putování: nejen do Říma, ale i do Jubilejních kostelů, kterých je v ostravsko-opavské diecézi šest – kromě katedrály a konkatedrály jsou jimi poutní kostely na Cvilíně a Maria Hilf a farní kostely v Českém Těšíně a Fulneku. Více informací k prožívání Jubilejního roku v diecézi najdete ZDE.
Fotogalerie ze slavnosti najdete na webu Člověk a Víra nebo zde (autorem je Pavel Zuchnický).
