Doubrava – „Mrtvé oplakávám, živé svolávám,“ tato slova v latině má na sobě zvon z kostela sv. Hedviky v Doubravě, který od roku 1895 vyzváněl jako umíráček v sanktusníkové věži. Kolikrát se za 110 let v hornickém městě jeho zvuk rozezněl, dnes již nikdo nespočítá. Jisté je, že ohlašoval řadu bolestivých ztrát rodinám, které v dolech přišly o své muže. Právě na jejich památku se zvon stal součástí památníku, který bude připomínat oběti důlních neštěstí.
Dřevěnou zvoničku v pátek 2. 12. požehnal biskup František Václav Lobkowicz. Na nové pietní místo přišla řada bývalých havířů, včetně mužů a žen ve slavnostních hornických stejnokrojích s prapory svých dolů. Na zemřelé kamarády vzpomínali při mši svaté v místním kostele, kterou biskup sloužil ke cti sv. Barbory, patronky horníků.
Důlních neštěstí, při nichž v Doubravě umírali horníci, byla celá řada. Pamětníci dodnes vzpomínají na tři největší. „Když jsem byla malá holka, tak si pamatuji, jak mi táta ukázal na dým, který šel od šachty, byl rok 1949 a tehdy tam zahynulo devatenáct horníků a pět důlních záchranářů,“ vzpomíná jedna z žen, které přišly ke zvoničce uctít památku těch, kteří v dolech ztratili život. Sama od čtrnácti let pracovala na Dole Doubrava. Měla na starosti přípravu dřeva pro výztuhu šachet. V zaměstnání poznala i svého manžela. Stejně jako její otec byl i on havířem. „Byli jsme spolu osmačtyřicet let. Pocházel ze Šíravy a přišel za prací až tu. Zemřel na poškozené plíce, tak jako můj otec,“ dodala žena.
Vzpomenout na mrtvé kamarády přišel ke zvoničce a do kostela sv. Hedviky také bývalý horník Gabriel Ostárek. „Na šachtě jsem pracoval dvaatřicet roků. Měl jsem úrazy, ale vždycky jsem to přežil. Jsem tu,“ říká muž, který za práci na Karvinsko přišel z Hlučínska a v Doubravě se také usadil. V živé paměti dnes již vysloužilých havířů je největší důlní neštěstí ze začátku šedesátých let. Požár na Dole Dukla v roce 1961 nepřežilo sto osm havířů.
Tragédie poznamenaly také samotnou Doubravu. Důlní otřes zde v roce 1974 pohřbil čtyři horníky a jednoho záchranáře. Největší neštěstí se odehrálo na Dole Doubrava 7. 5. 1985. Tehdy se z práce domů nevrátilo třicet mužů. Na místním hřbitově je velký hrob a památku obětí si zde každoročně připomínají. V loňském roce uplynulo 30 let od této tragické události. Než byl důl v roce 2011 definitivně uzavřen a z povrchu zmizela i těžní věž, přišli o život ještě další tři horníci. V roce 2002 při důlním otřesu zahynul polský horník a v roce 2004 došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu dvou horníků, kteří vstoupili do zaplynovaného důlního díla.
Foto: Pavel Siuda