Dolní Životice – Dva dřevění andělé ukradení před patnácti lety z barokní kaple sv. Sálvatora v Dolních Životicích na Opavsku jsou zpátky. Do rukou místního duchovního správce P. Jana Kučery je v pondělí 9. 3. předal diecézní konzervátor P. Rudolf Kopecký. Mimořádnou událost si nenechala ujít hlavní zpravodajská média v kraji.
Před kostelem Nejsvětějšího Spasitele v Dolních Životicích od rána parkoval satelitní vůz České televize, který divákům nabídl živý vstup do vysílání zpravodajské čtyřiadvacítky přímo z kostela. O významném úspěchu rakouských kriminalistů hovořil s médii P. Rudolf Kopecký. „Sochy byly na seznamu hledaných památek. Našly se u jednoho muže v Rakousku v jeho soukromé sbírce. Když rakouští kriminalisté zjistili, že sochy patří do seznamu kradených věcí, ani se jejich vydání příliš nebránil,“ podotkl P. Rudolf Kopecký, který doplnil, že v současné době eviduje diecéze 260 nezvěstných movitých kulturních památek. „Ne všechny byly ukradeny po roce 1989. Některé z nich jsou ztracené ještě z doby komunismu. Mohly být znehodnoceny vlivem stáří a působením různých dřevokazných škůdců,“ vysvětlil diecézní konzervátor. Působení červotoče je patrné i na nalezených sochách andělů, přesto jsou v dobrém stavu. „Je vidět, že přechodný držitel na sochách provedl nějaké povrchové úpravy,“ dodal P. Kopecký.
Radost z nalezených soch a překvapení z nebývalého mediálního zájmu měl dolnoživotický farář P. Jan Kučera. „Andělé jsou z oltáře poutní kaple sv. Salvátora, která stojí na odlehlém místě za obcí. Jednou za rok okolo 14. září tam máme Slezskou pouť, na kterou přicházejí lidé z širokého okolí,“ uvedl otec Jan Kučera s tím, že se sochy do kaple nevrátí. „Umístíme je ve výklenku na pravé straně kostela vedle Pražského Jezulátka. Je to místo vyhrazené pro betlém, který tam máme vždy od Vánoc do Hromnic,“ vysvětlil otec Jan.
Sochy andělů budou jediným barokním prvkem v kostele, který nechal v roce 1908 postavit hrabě Camillo Razumovský. „Lidem z Dolních Životic sloužívala barokní kaple sv. Salvátora k bohoslužbám. Její prostory však nedostačovaly, a proto nechal hrabě Razumovský vystavět nový kostel,“ uvedl P. Jan Kučera. Šlechtic s ruskými kořeny, který se významně zapsal do dějin Vítkovska a Budišovska, nechal kostel postavit v sousedství svého novogotického zámku. Také při stavbě kostela byl zvolen sloh, který napodobuje historické epochy. Pozoruhodný je především svým pseudorománským ztvárněním s prvky německého pseudoromantismu. Kostel je zajímavý svými pohádkovými tvary zvenčí, ale i svou výzdobou uvnitř. Hlavní loď kostela a presbytář jsou sklenuty síťovou klenbou s cihlovými žebry, boční loď křížovou klenbou. Interiér kostela bohatě zdobí dekorativní výmalba ornamentů, gryfů a arabesek.