Hať/ Čeladná – V Hati a Čeladné si v neděli 27. 7. připomenou 100 let od zahájení první světové války, jíž padly za oběť miliony lidí. Kromě mší sv. za padlé proběhnou i pietní akty či slavnostní odhalení pamětních zvonů.
Slavnostní mše svatá u příležitosti 100. výročí zahájení první světové války a za její oběti bude sloužena v neděli 27. 7. 2014 v 8.30 hod. v kostele sv. Matouše v Hati. Po mši svaté bude následovat položení věnce u pomníku padlých z 1. světové války na hřbitově.
Ve stejný den si toto neblahé výročí připomenou v Čeladné. V 9.00 bude hod. na čeladenském náměstí slavnostní odhalení pamětních zvonů, v 9.30 hod. bude sloužena v kostele mše svatá za občany Čeladné, kteří padli za 1. světové války, pak po bohoslužbě proběhne pietní akt u pamětní desky obětem 1. a 2. světové války.
Válka, která byla vbrzku označena přídomkem „Velká“, oficiálně vypukla 28. července 2014 a skončila 11. listopadu 1918. Vše odstartovaly výstřely v Sarajevu, jež 28. 6. 1914 smrtelně zranily následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu Žofii. Nicméně počátek to byl pouze zdánlivý. Vedla k němu dlouhodobější politika evr. mocností, resp. těch, co zpoza opony svých lóží tahali za nitky a byli nastaveni nepřátelsky vůči Církvi, potažmo Rakousku-Uhersku, poslední velké katolické, kterou měl z mapy světa vymazat plánovaný velký válečný konflikt. Svědčí o tom studie, jež se v poslední době přeci jen tu a tam objevují.
Atentát provedený srbskými atentátníky napojenými na ruské zednářské kruhy sice hlavy evropských států odsoudily, nicméně postavily se povětšinou následně na stranu Srbska proti Rakousku-Uhersku a zejména proti Německu, v jehož vleku naše tehdejší vlast bezpochyby byla.
Na evr. bojištích se odehrávala jatka, jaká do té doby neměla obdoby, vršily se na nich hekatomby mrtvých s prostřelenými hlavami, roztrhanými těly a plícemi spálenými od nasazených bojových plynů. Jen z českých zemí zahynulo na 150.000 mužů, ztráty jiných bojujících států šly až do milionů. Pomníčky padlých v řadě našich obcí o tom svědčí více než hrozivě. Válka přinesla i první genocidu – tu, kterou vůči Arménům praktikovali Turci.
Po svém nástupu na trůn chtěl všemu zamezit blah. Karel Rakouský, a vedl proto tajná jednání o separátní mír s Francií. Nicméně lobbování kruhů, jejichž zájmem bylo pokračování války a následné rozbití monarchie a jejichž někteří představitelé jsou v naší zemi dodnes velebeni, vše zhatilo.
Válka skončila 11. 11. 1918. Všichni přisvědčovali, že po podobných hrůzách už přece nic jiného nevypukne. A pak přišel rok 1939…