Milí přátelé, kteří právě tento večer přicházíte do některého z kostelů v našem Moravskoslezském kraji či na Jesenicku, které také patří do naší diecéze. Rozhodli jste se dnes zaměnit pohodlí Vašich příbytků a konzumaci televizních pořadů za návštěvu Vám blízkého kostela či kaple. Buďte všichni velmi srdečně vítáni. Moc Vám přeji, abyste v tento dnešní večer nasáli něco z atmosféry, kterou jistě v daném sakrálním prostředí vnímáte. Jednak je to většinou velmi památeční architektura, o kterou se velmi pečlivě vedle církevních subjektů stará i naše památková péče, ale je to něco víc, než jen architektura.
Ve chvíli ticha a soustředění člověk vnímá i další rozměry. Nemůžeme si v takové chvíli nevybavit ty, kteří tento kostel stavěli. Chtěli postavit pro sebe dům ke shromažďování k bohoslužbám, ale zároveň také chtěli postavit něco krásného pro Boha. Ano, dávali do těch staveb mnoho lásky a také svého umění. A to je dnes k obdivování. Také nemůžeme nemyslet na ty, kteří sem po desetiletí či staletí přicházeli se svými prosbami a trápeními. Předkládali je Bohu a věřili, že Bůh jim pomůže. A také se tak stávalo. My jsme dnes jakousi kontinuitou našich předků. Přicházíme do našich kostelů také něco najít. Někdo hledá Boha, jiný zase trochu klidu, další chvilku pro vyjasnění si svých životních problémů. A já jsem přesvědčen, že prostory našich chrámů k tomu skýtají nenahraditelnou příležitost.
Moc Vám přeji, milí přátelé, aby dnešní návštěva Vás obohatila, ale také potěšila a povzbudila ke konání dobra. A z toho má nakonec radost především ten, který ono dobro koná. Kéž se naše noci mezilidských vztahů stanou začátkem nového světla, kde už nemá místo nenávist a zloba, ale vždy láska a odpuštění.
Vše dobré a mnoho hezkých zážitků
+ František V. Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský