Modleme se za trvalý mír, aby každý podpořil tento závazek a aby lidé s Boží pomocí brzy znovu nalezli pokojný a důstojný život.
Papež František při své apoštolské cestě do Bahrajnu neopomenul naléhavě zdůraznit požadavek trvalého míru. Přirovnal planetu Zemi tomuto ostrovnímu státu, který je spojen se světem moří. „Co země rozděluje, to moře spojuje,“ řekl Svatý otec. Země „při pohledu shora vypadá jako obrovské modré moře, které spojuje různé břehy. Z oblohy jako by nám připomínala, že jsme jedna rodina: ne ostrovy, ale jedno velké souostroví. Žijeme však v době, kdy je lidstvo, propojené jako nikdy předtím, mnohem více rozdělené než sjednocené.“ Podle papeže se zdá, že „jsme svědky dramaticky dětinského scénáře: v zahradě lidstva si místo péče o celek hrají s ohněm, raketami a bombami, se zbraněmi, které způsobují pláč a smrt a zasypávají společný dům popelem a nenávistí.
To jsou trpké důsledky toho, když se nadále zdůrazňuje opozice, aniž by se znovu nalezlo porozumění, když se vytrvale odhodlaně prosazují vlastní despotické, imperialistické, nacionalistické a populistické modely a vize, když se nezajímáme o kulturu druhého, když nenasloucháme volání obyčejných lidí a nářku chudých, když nepřestaneme manichejsky určovat, kdo je dobrý a kdo špatný, když se nesnažíme o vzájemné porozumění a spolupráci pro dobro všech. Máme před sebou tyto volby. Protože v globalizovaném světě jdeme kupředu jen tehdy, když veslujeme společně, zatímco když plujeme sami, jsme unášeni.“ Pro následující měsíc je nám papežem již po několikáté, s velkou naléhavostí, svěřena starost Ježíšova Srdce o tento svět, kterou papež tlumočí těmito slovy: „Drazí bratři a sestry, hodně se modleme za mír. Vyzývám všechny, aby podpořili tento závazek k trvalému míru, aby s Boží pomocí mohly pokračovat cesty dialogu a lidé mohli brzy znovu najít pokojný a důstojný život.“ Nepřestávejte se modlit „za sužovanou Ukrajinu, aby tato válka skončila“.
