Kravařský odpust, svátek s více než stoletou tradicí, je pro obyvatele Prajzské událostí roku, která má dva rozměry: světský s kolotoči a zábavou a duchovní, vztahující se k svátku patrona farního chrámu sv. Bartoloměje. V letošním roce byla tato duchovní stránka ozvláštněna o požehnání dvou soch určených na hlavní oltář – sv. Bartoloměje a sv. Mikuláše.

„Sv. Bartoloměj a sv. Mikuláš, jsou výmluvným svědectvím pro naši víru,“ promlouval místní farář P. Daniel Vícha k přítomným. „Bartoloměj byl stažen z kůže pro své přesvědčení. Potřebujeme v naší době pevnost, protože jak říká papež František, nic není jisté, na ničem nemůžeme postavit svou víru, proto potřebujeme pevnost sv. Bartoloměje, i kdyby nás to mělo něco stát. Pevnost, která se projevuje tím, že si stojím za svým slovem a že dokážu nadřadit společné dobro dobru osobnímu,“ dodal P. Vícha. Taktéž poukázal na vzor sv. Mikuláše, který nenápadně pomáhal tam, kde bylo potřeba. Oba tito patroni v sobě ztělesňují pevnost, jistotu a pomoc potřebným. To, co potřebuje naše doba, aby nebyla tak 'tekutá'.

Patrony farnosti byla pomyslně dokončena výzdoba kostela, jak ji zamýšlel při jeho stavbě na konci 19. století významný místní stavitel Josef Seyfried. Na sochy již při stavbě nevyšly peníze, pak proběhly dvě války a až nyní nastal ten správný čas na jejich výrobu. Vzniklo umělecké dílo, které doplňuje mramorový interiér kostela. Od začátku bylo jejich tvůrci – opavskému umělci Danielu Klosemu – jasné, že se, jak říká, půjde do figury, protože i v rámci prostoru novogotiky by abstrakce k další výzdobě chrámu nešla. Jsou vyrobeny z umělého kamene, uprostřed duté, aby je unesl oltář, do něhož budou vloženy. I tak váží čtyřicet až padesát kilogramů a jsou vysoké metr třicet. „Po celou dobu výroby soch jsme byli s otcem Danielem v kontaktu a bavili se, aby všechno sedělo v rámci ikonografie a atributů,“ popisuje tvůrce, který již vytvářel sochu sv. Františka s Assisi pro ludgeřovickou farnost. Jednou ze zajímavostí je například ruka sv. Bartoloměje, na které chybí kůže – jako symbol toho, jak byl usmrcen.

Foto: Armin Mruzek

Pin It