„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).
Dnes svůj text začnu písní. Tady jsou její slova:
Protože mě máš tak rád, jak jen ty můžeš mít,
protože‘s mi svou chtěl dát nesmírnost zakusit.
Tak kdyby ses mě zeptal, kdo jsem,
místo svého jména vyslovím:
„Jsem jen díky, za všechno a stále díky, tobě dík.“
Až mi zhasne slunce svit, budu zde končit,
v tobě budu stále žít, na věky v tobě žít.
A když se mě potom zeptáš, kdo jsem,
místo svého jména vyslovím:
„Jsem jen díky, za všechno a stále díky, tobě dík.“
Píseň můžeš najít na Youtube – jmenuje se Vděčnost a autorem je Pavel Jančík. Má chytlavou melodii, kterou se můžeš snadno naučit. A pak zpívat, zpívat, zpívat… Znám ji léta a s manželkou si ji často zpíváme. No v těchto dnech se nám obzvláště vynořila v srdcích…. Jakoby nám Bůh chtěl jejím prostřednictvím připomenout, že na to, co budeme ve Svatém týdnu prožívat, slavit, připomínat si, v podstatě se dá reagovat jen jedním – vděčností. Takovou mimořádnou – sami se můžeme změnit na vděčnost. Celé naše žití se může stát jedním velkým DĚKUJI. Je to nesmírně osvobozující – protože když vím, že vše je Božím darem, tak mohu děkovat ve štěstí i neštěstí, ve zdraví i nemoci, unaven i plný sil, ve skleslé i skvělé náladě, při úspěchu i selhání…
Nevíme, co nás v nejbližším týdnu čeká. Nevíme, co vymyslí politici, co spáchají zločinci, jestli na nás nedolehne nějaká nemoc anebo se bude třást země… Ale víme, že Bůh za nás zemřel a vstal z mrtvých, takže se ničeho nemusíme bát a vždycky můžeme Bohu říct: „Jsem jen díky, za všechno a stále díky, tobě dík.“
Zkusíš to? Postavíš tím pevnou hráz zlu… Budeš jako Boží bojovník vzdorovat útokům nepřítele, který nás chce zahltit starostmi tohoto světa… A zažiješ nesmírnou radost z vykoupení. Staň se vděčností! Protože Ježíš zemřel a vstal z mrtvých!
S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk
Překlad: P. Dr. Marcel Puvák