Je dobré si někdy udělat čas a podívat se zpět. My, křesťané, to máme v podstatě v náplni života, neboť bychom měli každý večer zpytovat svědomí – a to je právě ten pohled zpět, kdy chceme vidět nejen úspěchy končícího dne, ale také všechny průšvihy, které se nám nevyhýbají. Výroční zpráva je rovněž takovým zpytováním. Leccos mohlo být jinak, ale je také spousta věcí, které se povedly. Před rokem byla hlavním tématem restituce. Toto slovo hýbalo celou společností, dnes se o tom zmíní nanejvýše nějaký hodně levicový politik v domnění, že na tom získá volební body. Jinak už to společnost vůbec nezajímá. Všimněte si, že tato brožurka se tímto tématem ani nezaobírá. Převzali jsme, pracujeme a jsem rád, že z řad dělníků v našich lesích slyším jen spokojenost.

Po operaci teď mám větší kontakt se světem zdravotnictví. A často se mne lidé, se kterými se setkám, ptají, co vlastně děláme. Myslím, že tato Výroční zpráva dává dostatečnou odpověď. Samozřejmě to není výčet všech událostí. Naše ateistická společnost často nechce vidět, kolik se toho dělá pro výchovu nejmladší generace, ať už je to katecheze, nebo církevní školství, kolik se dělá pro zachování a údržbu dědictví minulosti v církevních stavbách, kolik je to ročně na mnoha místech rozličných slavností, které pomáhají vnášet do lidských srdcí pohodu a radost, kolik proběhne dobročinných akcí ve snaze pomoci těm, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých.

Pán ať všem žehná.

+ František V. Lobkowicz

Výroční zpráva ke stažení zde.