Výroční zprávy

Milí přátelé,
v této výroční zprávě se ohlížíme za rokem, který byl v životě ostravsko-opavské diecéze poznamenán především úmrtím jejího diecézního biskupa Františka Václava Lobkowicze. Společenství věřících a mnozí představitelé veřejného života se v katedrále rozloučili s tím, který stál u zrodu diecéze a byl prvním pastýřem pověřeným jejím vedením. Život diecéze se tím ovšem nezastavil a přinesl další důležité okamžiky. Mimo jiné také završení diecézní fáze synody o synodalitě, ke které celou církev pozval papež František. Ta nám během společných setkávání v synodálních skupinkách pomáhala uvědomit si a prožít, že všichni tvoříme jedno společenství, které je na cestě. Jak tato společná cesta pokračovala v životě diecéze, zachycují další strany a řádky této výroční zprávy. Mám naději, že je to cesta, na které nás Bůh vedl a doprovázel.

Milí přátelé,

čtenáři naší výroční zprávy, v roce 2021, za kterým se touto zprávou ohlížíme, ostravsko-opavská diecéze oslavila 25. výročí svého založení. V  dozvucích pandemie to byly sice oslavy skromné, přesto mám radost, že jsme si toto výročí mohli připomenout spolu s  těmi, kteří u zrodu diecéze stáli – s arcibiskupem Janem Graubnerem a  biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Do historie diecéze bude tento rok vepsán také jako rok dokončení dvou velkých oprav významných sakrálních staveb diecéze: především konkatedrály Panny Marie v Opavě a také kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku. Ve stejném roce bylo završeno i čtyřleté úsilí o obnovu shořelého kostela v Třinci-Gutech.

Milí přátelé, čtenáři naší výroční zprávy,

rok 2020, za kterým se touto zprávou ohlížíme, bude mít v dějinách nepochybně přívlastek covidový. Pandemie a boj proti ní po velkou část roku zasahovaly do života společnosti i církve.

Proto jsem rád, že vychází tato výroční zpráva, která může připomenout to, co by mohlo být v naší paměti překryto několika vlnami pandemie. Jak se ukazuje na následujících stránkách, je mnoho věcí, které se nám i přes všechny překážky v tomto roce podařilo uskutečnit.

Milí přátelé, čtenáři naší Výroční zprávy,

berete do rukou přehled událostí ze života ostravsko-opavské diecéze za rok 2019. Ohlédnu-li se za uplynulým časovým obdobím, vidím v něm především dvě velké události pro život Církve v naší diecézi.

Těsně před koncem roku 2018 jsme se z Říma dověděli radostnou zprávu o tom, že bude prohlášen blahoslaveným P. Richard Henkes, kněz řádu pallotinů, který působil ve Strahovicích a zemřel v koncentračním táboře Dachau při ošetřování nakažených tyfem.

Milí přátelé,

s přibývajícími léty jsem rád, když mohu vzít do rukou např. tuto Výroční zprávu za rok 2018 a díky ní si připomenout, co vše bylo zapsáno do historie diecéze a jistě tak i do historie nejednoho z Vás.

Já osobně jsem měl hned na začátku roku příležitost pohlédnout na 70 let svého života. Jsem vděčný Pánu Bohu za každý dar i za každého člověka, kterého mi Pán poslal do cesty. Je dobré si uvědomit, že každého z nás Bůh provází na cestě života.

Milí přátelé,
je dobře, když se umíme ohlédnout trochu zpět. Naše pamatování je opravdu omezené, a tak jsou tu tzv. výroční zprávy, kde je možno připomenout si aspoň to nejdůležitější, co bychom si pamatovat měli. Vydávají je mnohé instituce a také církev přistoupila k praxi podat zprávu o tom, co všechno se událo. Nejde tu o nějaké chlubení se, ale o snahu zachytit a reflektovat, co vše je za námi. Jsou mnozí, kteří činnosti církve nerozumí nebo jí přímo nejsou nakloněni, stále namítají, že církev nic nedělá, že je nepotřebná.

Je dobré si někdy udělat čas a podívat se zpět. My, křesťané, to máme v podstatě v náplni života, neboť bychom měli každý večer zpytovat svědomí – a to je právě ten pohled zpět, kdy chceme vidět nejen úspěchy končícího dne, ale také všechny průšvihy, které se nám nevyhýbají. Výroční zpráva je rovněž takovým zpytováním. Leccos mohlo být jinak, ale je také spousta věcí, které se povedly. Před rokem byla hlavním tématem restituce. Toto slovo hýbalo celou společností, dnes se o tom zmíní nanejvýše nějaký hodně levicový politik v domnění, že na tom získá volební body. Jinak už to společnost vůbec nezajímá. Všimněte si, že tato brožurka se tímto tématem ani nezaobírá. Převzali jsme, pracujeme a jsem rád, že z řad dělníků v našich lesích slyším jen spokojenost.

Milí čtenáři naší Výroční zprávy,

každá instituce ráda prezentuje výsledky své práce, ráda poinformuje o událostech, které se v rámci jejího působení odehrály. Rovněž Biskupství ostravsko-opavské se takto rádo pochlubí a svým příznivcům předkládá Výroční zprávu, která připomene velkou řadu akcí, které se během roku 2015 odehrály v naší režii. Většina aktivit proběhla v rámci pevně stanoveného pastoračního plánu. Jistě si všimnete, kolik různých oblastí společenského, ale i církevního života je zasaženo. Církev má své místo ve společnosti a já budu rád, když si to třeba i skrze tuto výroční zprávu uvědomí stále víc lidí.

Milí přátelé,

jistě jste už měli někdy možnost si přečíst nějakou výroční zprávu. Mnoho podniků a společností vydává kařdoročně jakousi brožuru, která má přiblížit jejich činnost a jistě být tak trochu i reklamou.

Naše výroční zpráva, kterou vydáváme letos poprvé, rozhodně reklamou být nechce, ale má za úkol přiblížit nejširší veřejnosti činnost církve, která je přece stálým výrazem Ježíšovy přítomnosti v tomto světě v Jeho Tajemném těle, jak je církev také nazývána. Chce ukázat, že církev v první řadě plní poslání, které ji dal sám Ježíš - hlásat evangelium o životě věčném, učit všechny a posvěcovat je svátostmi svěřenými Kristem. Přes všechny maléry a někdy i skandály chce ukázat, že se snaží uskutečňovat to největší přikázání, kterého se nám dostalo, totiž že máme milovat Boha nade všechno a bližního jako sebe. Tedy že jejím posláním je vnášet do života lidské společnosti skutečný pokoj, který různé velmi pomíjivé radovánky tohoto světa nemohou nahradit.