Previous Next Play Pause
Titulární slavnost katedrály v Moravské Ostravě
Den Bible: finanční sbírka v neděli 18. listopadu podpoří šíření Písma svatého
Adventní duchovní obnovy 2018
Světový den chudých v neděli 18. listopadu

Ostrava – Slavností svaté Hedviky uctila ostravsko-opavská diecéze v úterý 16. října svou patronku. V tento den biskup František Václav Lobkowicz udělil ocenění věřícím, kteří se dlouhodobě angažují ve svých farnostech. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří byli odměněni za dlouholetou obětavou práci v Charitě. Oceňování proběhlo po slavnostní mši svaté v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.

Děkovných listů si nechalo letos biskupství natisknout devětadvacet. Na třech z nich jsou uvedena jména manželských párů. Před biskupa Lobkowicze proto letos předstoupilo celkem 32 osob. Byli mezi nimi kostelníci a kostelnice, varhaníci, katecheté a jeden trvalý jáhen. Vyznamenané navrhli k udělaní ocenění místní duchovní správci. Sedm z nich nominovali ředitelé Charit.

Foto: Pavel Zuchnický/Biskup František Václav Lobkowicz udělujke ocenění ředitelce Charity Studénka Ing. Anně Šikulové

Jmenný seznam oceněných:

Jana Benešová

ZA DLOUHOLETOU, OBĚTAVOU A PŘÍKLADNOU SLUŽBU V CHARITĚ FRÝDEK-MÍSTEK

Do Charity Frýdek-Místek nastoupila paní Jana Benešová v r. 1994. Nejprve jako ošetřovatelka a pečovatelka v terénní službě a od r. 1999 v pozici ošetřovatelky v nově otevřeném Domu pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké. Tam pracuje dodnes. Při práci si doplnila vzdělání v oboru sociální činnosti a péče o nemocné a staré lidi se jí stala opravdovým posláním. Paní Jana je velmi pečlivá, usměvavá a ke službě přistupuje stále s vysokým osobním nasazením. Svou skromností a přístupem k životu se jí daří šířit duchovní hodnoty a víru.
Pro pracovní tým je dobrým a spolehlivým parťákem s cennými zkušenostmi ve svém oboru.  

Pavla Bielaková

ZA DLOUHOLETOU, OBĚTAVOU SLUŽBU VE FARNOSTI A V DĚKANÁTU

Paní Pavla pochází ze Slovenska. Do Ostravy přišla s manželem za prací. Když ovdověla, zapojila se do služby ve farnosti zejména starostlivostí o domácnosti kněží ať v Ostravě Mariánských Horách, v Ostravě-Polance či jinde v děkanátu Ostrava. Své kuchařské umění dávala k dispozici i při všech brigádách, opravách, úklidech, ale také při farních akcích dětí a mládeže. Vždy ochotně, chutně a nezištně. V počátcích ostravsko-opavské diecéze pomáhala touto službou i otci biskupovi Františkovi. Před léty se však natolik zhoršily její pohybové schopnosti, že byla nucena tuto službu ukončit. Co zůstává, je její dobrota, ochota a láska, se kterými se vždy dávala k dispozici. 

Josef Čajánek

ZA DLOUHOLETOU, OBĚTAVOU SLUŽBU VARHANÍKA A PŘÍKLADNÝ KŘESŤANSKÝ ŽIVOT

Za hrací stůl varhan usedl pan Josef Čajánek v kostele v Rychalticích již v roce 1950, když mu bylo 18 let. Od té doby slouží jako varhaník i sbormistr, především ve farnosti Rychaltice. Vždy svědomitý, dbalý kvality liturgického zpěvu. Ve své službě našel současně i konkrétní projev své víry. Pokročilý věk jej sice nutí předávat službu svým nástupcům, přesto rád pomůže a obětavě se stará o varhanní nástroj. Znám je také jako zručný tesař, který pomáhal při opravách místního kostela a fary, ale i v jiných kostelích děkanátu Místek. A ještě jeden hezký okamžik je potřeba zmínit, před pár dny se svou manželkou Annou oslavili krásné diamantové svatební jubileum – gratulujeme.

Ing. Ludmila Čechová a doc. Dr. Ing. Bohumír Čech

ZA DLOUHOLETOU OBĚTAVOU PRÁCI A SLUŽBU PRO FARNOST V OSTRAVĚ-HRUŠOVĚ

Manželé Čechovi pocházejí z Ostravy-Hrušova a bydlí v rodinném domku v Koblově. Oba se dlouhodobě podílejí na veškeré činnosti a aktivitách farnosti. Paní Ludmila, jako dcera kostelníků v Hrušově, již v patnácti letech zasedla k varhanám a dodnes obětavě hraje při bohoslužbách. Více jak 45 let. Dlouhá léta se stará o údržbu kostela a okolí. Spolu s manželem Bohumírem v r. 2010 za nemalé finanční účasti zrenovovali kapli sv. Josefa v Koblově. Mimo to se v letech 2003–2015 zásadním způsobem podíleli na renovaci fary v Ostravě-Michálkovicích, kde pan Bohumír, při svém pracovním vytížení na vysoké škole, věnoval spoustu svého volného času. Oběma patří dík za jejich nezištnou a obětavou pomoc ve farnosti i mimo ni.

Jindřiška Domesová

ZA DLOUHOLETOU PÉČI O VÝZDOBU KOSTELŮ VE FARNOSTI

Paní Jindřiška žije ve farnosti Ostrava-Zábřeh, kde se angažuje již téměř dvacet let v péči o výzdobu kostelů. Nejprve ve filiálním kostele Panny Marie a pak také v kostele Svatého Ducha. Umění zdobit a k tomu potřebný cit získávala u paní Luňáčkové, která před léty připravila výzdobu vánočního stromu pro Vatikán. Snad také proto výzdoba paní Jindřišky hezky a vkusně doprovází slavení bohoslužeb, ale také konání koncertů, svateb či pohřbů. Protože nastal čas předat tuto službu dalším, farnost upřímně děkuje a do dalších let přeje Boží požehnání.

Ing. Pavel Folta

ZA DLOUHOLETOU OBĚTAVOU SLUŽBU PRO ROZVOJ CHARITY SV. ALEXANDRA

Brzy po vzniku Charity sv. Alexandra byl pan Folta jmenován do funkce ředitele. Na jeho bedrech bylo vybudovat dobré jméno nového charitního střediska a její prosperitu a přínos. Svou cílevědomou prací se mu to podařilo, takže středisko slouží nejen svou praktickou službou a třeba i tím, že dává uplatnění v zaměstnání minimálně 50 osobám
se zdravotním postižením. Panu Foltovi patří velký dík za vykonané dílo.

Petr Gatnar

ZA OBĚTAVOU CELOŽIVOTNÍ SLUŽBU PŘI ORGANIZOVÁNÍ POUTÍ A PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Pan Gatnar žije ve farnosti Šilheřovice, kde také patnáctého srpna oslavil své pětasedmdesáté životní jubileum. Víru, kterou přijal od svých rodičů, se snažil spolu s manželkou Veronikou předávat svým třem dětem. Syn Petr se stal v r. 1996 knězem. Prakticky celý svůj život pracoval jako řidič autobusu a častokrát se podílel na organizaci farních, diecézních i národních poutních zájezdů. Svým životním příkladem dokázal těmto poutím vtisknout křesťanského ducha a mnoho účastníků na ně rádo vzpomíná. Jeho rodinné zázemí, setkání s lidmi na poutích či ve farnosti mu pomohly také překonat bolest z odchodu manželky Veroniky na věčnost. Se svou druhou manželkou Brigitou je pro farnost velkým povzbuzením, společně se podílejí na životě farnosti.

Lenka Goldmannová

ZA DLOUHOLETOU SLUŽBU A PŘÍNOS K ROZVOJI CHARITNÍ ČINNOSTI

Paní Lenka vykonává v rámci služeb Charity Frýdek-Místek práci zdravotní sestry v domácnostech již přes 15 let. Je dlouhodobým pilířem Charitní ošetřovatelské služby. Na základě dlouhodobé praxe dovede rychle, moudře a rozvážně zhodnotit zdravotní situaci klienta a jeho rodinného zázemí a navrhnout potřebnou pomoc. Vždy vstřícná
a usměvavá dovede s klidem komunikovat s klienty, rodinou i lékaři. Vše koná obětavě i s určitou grácií. Práce je pro ni radost, ale dovede rozpoznat své hranice a najít kompromis mezi prací a odpočinkem.
Je oporou jak klientům, tak pracovnímu kolektivu.

Marie Hahnová

ZA OBĚTAVOU SLUŽBU VE FARNOSTI A PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Ve farnosti Velká Polom v kostele sv. Václava koná paní Hahnová kostelnickou službu a více jak 30 let vede společenství Živého růžence, zpěvy a modlitby. Stará se rovněž o koordinaci liturgických, brigádnických i úklidových služeb a obětavě organizuje farní aktivity a poutě pro mladé i seniory. Do života farnosti se zapojuje celá její rodina. Sílu ke službě čerpají ze svátostí a v pravidelné účasti na bohoslužbách.

Jan Hlisnikovský

ZA DLOUHOLETOU OBĚTAVOU SLUŽBU VARHANÍKA

Pan Hlisnikovský pochází z Vyšních Lhot. Od roku 1954 - tedy neuvěřitelných 64 let - hraje na varhany v kostele na Pražmě. Kromě hry na varhany se věnoval místnímu chrámovému sboru a společně s kapelou hrával při pohřbech a svatbách. Službu varhaníka dělá vždy ochotně a obětavě. S manželkou Helenou vychovali čtyři děti, od roku 2003 je pan Jan vdovcem. 

Karel Hon

ZA ZÁSLUHY VE FARNOSTI A PŘÍKLADNÝ KŘETANSKÝ ŽIVOT

Ve farnosti Skřipov se pan Hon angažuje ji dlouhá léta. V 80. létech aktivně pomáhal tehdejšímu správci Mons. Tkadlčíkovi a po jeho odchodu, kdy byla farnost přičleněna pod farnost Březovou, prakticky převzal agendu související s provozem a údržbou. Téměř třicet let organizuje i sám provádí údržbu kostela, je iniciátorem výstavby nové fary. Obětavě slouží jako člen farní rady, kostelník i akolyta. Stojí rovněž za obnovou slavení některých slavností ve farnosti – Těla a Krve Páně, Seslání Ducha Svatého. Tradičně organizuje Noc kostelů a letos se spolupodílel na pietní akci k uctění památky Mons. Vojtěcha Tkadlčíka. Zkrátka je u všech aktivit farnosti nejen jako účastník, ale jako dlouholetý obětavý organizátor. Patří k těm vzácným lidem, kteří nezůstávají u prázdných slov, ale vedle své náročné profese a rodině, dokážou věnovat svůj volný čas ve prospěch farnosti. Se svou rodinou je příkladem dobrého křesťanského života.

Jana a Eduard Jarnotovi

ZA PŘÍNOS KE SLUŽBĚ CHARITY

Manželé Jarnotovi žijí v Českém Těšíně. Po aktivním pracovním životě se jako důchodci zapojili do dobrovolnické služby Charity Český Těšín. Pan Eduard pomáhá při aktivizačních činnostech v Charitním centru pro seniory a při zajištění oficiálních akcí těšínské Charity. Paní Jana navštěvuje domovy pro seniory a pomáhá s náplní volného času klientů. Hovoří s nimi, čte jim knížky, vodí je na procházku a také někdy zahraje na harmoniku a společně s nimi zazpívá. Manželé jsou vzorem a povzbuzením pro dobrovolníky i pracovníky Charity Český Těšín. Jejich zájem o druhé lidi je vzácným příkladem lidské dobroty.

Marie Klásková

ZA OBĚTAVOU SLUŽBU VE FARNOSTI A PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Paní Marie se aktivně podílí na životě společenství věřících kolem filiálního kostela svatých Cyrila a Metoděje v Dolní Lhotě, ve farnosti Velká Polom. Více jak 30 let vede společenství Živého růžence, vykonává kostelnickou službu a stará se o přípravu liturgických slavností. Aktivně se podílí na organizaci mnoha farních aktivit.
Na životě církve je zapojena celá rodina. Dcera je katechetkou a pedagožkou na církevní škole, vnučka animátorkou mládeže.

Pravidelná účast na svátostech a bohoslužbách je posilou v jejich službě.

Jáhen Mgr. Jiří Klos st.

ZA DLOUHOLETOU OBĚTAVOU KATECHETICKOU ČINNOST A PŘÍKLADNOU JÁHENSKOU SLUŽBU

Pan Jiří Klos starší je trvalým jáhnem v naší diecézi. Starší, protože syn Jiří je momentálně také jáhnem, ale rok před kněžstvím. Pan Jiří se narodil se na Hromnice 1949. Tedy sedmý křížek se blíží. Spolu s manželkou Evou bydlí ve farnosti Ostrava-Mariánské Hory. Po studiu střední školy vykonával povolání revizního technika. V r. 1990 začal studovat teologii na obnovené Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci. V r. 1994 byl arcibiskupem Janem Graubnerem vysvěcen na trvalého jáhna. Působil nejprve ve vlastní farnosti, pak ve farnosti Místek a od roku 1997 až doposud ve farnosti Hlučín. Ve své službě se věnuje především výuce náboženství, ať v Hlučíně, nebo také jistou dobu v Hrabyni a Mokrých Lazcích. Je příkladem skromného a poctivého služebníka.

Mgr. Eva Lančová

ZA DLOUHOLETOU A OBĚTAVOU ČINNOST VE FARNOSTI

Již od svých 11 let hrála paní Eva Lančová na varhany a zpívala při bohoslužbách ve farnosti Orlová. A je tomu tak dodnes, tedy téměř 40 let. V sedmnácti letech se ujala vedení místního chrámového sboru.
Ale nejen hrou a zpěvem se angažuje ve farnosti, dovede také zdatně přiložit ruku k dílu. Bylo tomu tak za otce Antonína Huvara, kdy se zachraňoval orlovský kostel, a je tomu tak i dnes, ať se jedná o brigády, úklid či zdobení kostela. Aktivně se podílí také na činnosti farní rady a je velkou oporou všem kněžím orlovské farnosti.

Vojtěch Matušinec

ZA PŘÍNOS KE SLUŽBĚ CHARITY V DIECÉZI

Do Charity Hlučín nastoupil pan Matušinec jako vedoucí Technického úseku v roce 2006. Od roku 2010 je současně i zástupcem ředitele. Svou činností přispěl velkou měrou k rozvoji kvality a stability služeb. Aktivně pomáhá lidem bez domova, rozvíjí dobrovolnickou službu, nezastupitelná je jeho role při opravách, investicích a technických inovacích. Důležitá byla jeho pomoc při povodních a velký podíl má na konání Tříkrálové sbírky. Do činnosti Charity přinesl kus profesionality, ale také srdečnosti, ochoty a pozitivního přístupu. Velkým dílem přispěl k pozitivnímu vnímání Charity Hlučín u zástupců měst a obcí Hlučínska i jejich obyvatel. Pro službu Charity je jeho činnost zcela zásadní.

Věra Moravčíková

ZA OBĚTAVOU SLUŽBU KOSTELNICE VE FARNOSTI LOUKY NAD OLŠÍ A PŘÍKLADNÝ KŘESŤANSKÝ ŽIVOT

Paní Věra Moravčíková koná dlouhá léta s velkou pečlivostí a nasazením službu kostelnice ve farním kostele sv. Barbory ve farnosti Louky nad Olší, v dnešní městské části Karviná-Louky. Právě díky její obětavosti a pečlivosti se kostel, sakristie a mnohé jiné náležitosti spojené s fungováním kostela, kde kněz jen dojíždí, nachází v příkladném stavu. Svou každodenní obětavost, péči a lásku věnuje také své dospělé nemocné dceři. Její služba i život jsou pro mnohé povzbuzujícím příkladem a velkou pomocí v životě této farnosti.

Marie Pokludová

ZA DLOUHOLETOU OBĚTAVOU SLUŽBU V KOSTELE NA LYSŮVKÁCH A PŘÍKLADNÝ KŘESŤANSKÝ ŽIVOT

Paní Marie Pokludová se narodila v Havířově, do farnosti Místek se později přivdala. S manželem vychovali dvě dcery, kterým se snažili také předat poklad víry. Dnes je Paní Marie již několik let vdovou. Je to pracovitá žena, která pečuje nejen o svůj rodinný domek, ale také
o filiální kostel Panny Marie Sněžné na Lysůvkách. Aktivně pomáhala při jeho opravě. Jako pracovnice v zahradnictví si řadu let vzala na starost výzdobu kostela a obětavě slouží při jeho pravidelném úklidu. Její život je naplněn hlubokou vírou, je příkladem dobré křesťanky jak ve své rodině, tak v celé farnosti.

Małgorzata Putniořová

ZA PŘÍNOS KE SLUŽBĚ DIECÉZNÍ CHARITY OSTRAVSKO-OPAVSKÉ

Paní Putniořová pracuje v Diecézní charitě ostravsko-opavské již 20 let, a to jako finanční účetní. K její službě patří zajišťovat vedení účetnictví a spolu s dalšími kolegy se podílet na ekonomickém chodu organizace. Ale nejen čísla jsou ve středu pozornosti paní Małgorzaty, celý svůj život se snaží pomáhat lidem kolem sebe. Činí tak například zapojením se do projektu Adopce na dálku. Sama je spolehlivou a svědomitou ženou, která pro svou obětavou práci se těší úctě svých kolegů a je pevnou součástí týmu.

Jiří Rychta

ZA DLOUHOLETOU SLUŽBU VE FARNOSTI A PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Pan Jiří Rychta oslavil letos v květnu požehnaných devadesát let. Třicet let slouží jako kostelník při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, ale po celý život se angažuje v nejrůznějších aktivitách církve. V době totality organizoval tajné schůzky s přáteli, zúčastňoval se společenství rodin, byl v kontaktu s tehdejšími aktivními kněžími
P. Janem Víchou, P. Filgásem i se Společenstvím Vladimíra Neuwirtha. Známým pojmem se stal v r. 1971 zakoupený  dům v Jakartovicích, který brzy začal sloužit k duchovním aktivitám skautů, mládeže, přátel i rodin. Jeho víru prověřila nejedna zkouška a kříž. Od totálního nasazení za II. světové války přes pronásledování a vyslýchání komunistické STB pro nelegální náboženskou činnost až po osobní těžkosti, jakým byl jeho zdravotní problém s tuberkulózou a především jeho rozloučení s manželkou Věrou v r. 1998. Pan Jiří se vždy nasazoval pro hájení práv církve a sám se snažil vždy dávat se s celou rodinou k dispozici. V tomto duchu vedl i své děti, vnoučata a pravnoučata. Slouží jako kostelník, ale i jako lektor, zpívá v chrámovém sboru, podílel se na uspořádání hudebního archivu, pečoval o vývěsky v kostele, měl podíl na mnohých opravách, na obnově inventářů četných opavských chrámů. Opavská obec věřících je mu za vše velmi vděčná.

Bedřich Stoniš

ZA DLOUHOLETOU NEZIŠTNOU SLUŽBU KOSTELNÍKA A ANGAŽOVANOST VE FARNOSTI

Dá-li Bůh, pan Bedřich Stoniš letos v listopadu oslaví osmdesát let. Je to hezká řádka let, stejně jako 55 let jeho manželství s paní Vojtěškou. Narodil se a žije ve farnosti Pustá Polom, kde po aktivním pracovním životě se ochotně ujal kostelnické služby. Tu koná obětavě a precizně, zvláště v posledních letech, kdy se kostel opravoval a pan Bedřich vzal mnohou starost i práci na sebe. Přes vážné zdravotní potíže a pobyt v nemocnici v loňském roce se vrátil znovu ke kostelnické službě s veškerou péčí a obětavostí. V mnohých záležitostech se kněz ve farnosti může na něj spolehnout. Je velkou pomocí.

Jan Svěch

ZA PŘÍNOS KE SLUŽBĚ CHARITY OSTRAVA

Téměř 25 let pracuje pan Svěch v Charitním domě sv. Františka – azylovém domě a noclehárně. Jako pracovník v sociálních službách se podílí na zajišťování pomoci mužům bez domova, kteří v azylovém domě hledají dočasné útočiště. Jeho starostí je poskytnout těmto lidem přístřeší, jídlo, ale i sociální poradenství, směřující dotyčného k znovunabytí soběstačnosti a návratu do běžného života. To vše koná s maximálním ohledem na lidskou důstojnost a individualitu, bez ohledu na momentální sociální status klienta a jeho handicapy. Svou vytrvalou prací, empatií a otevřeností bez předsudků je pevnou součástí týmu Charity Ostrava a přispívá tak ke kvalitě poskytovaných služeb.

Eliška Šigutová

ZA OBĚTAVOU SLUŽBU CÍRKVI A PŘÍKLADNÝ KŘESŤANSKÝ ŽIVOT

Celý život je paní Eliška Šigutová spjata s obcí a farností Čeladná. Před 75 lety se tam narodila, před 55 lety se provdala a také v Čeladné pracovala. Po odchodu do důchodu se paní Eliška zapojila aktivně do života farnosti. Převzala kostelnickou službu i péči o čistotu interiéru kostela. To vše nezištně a dobrovolně. Svůj duchovní život prohlubuje ve společenství Sekulárního františkánského řádu. Za svou víru se nikdy nestyděla, ani ji neskrývala. V jednání je vždy přímá, pravdivá, spolehlivá a poctivá. Ve farnosti je oporou pastorace dospělých.

Ing. Anna Šikulová

ZA MNOHALETOU SLUŽBU ŘEDITELKY CHARITY STUDÉNKA, ZA ROZŠÍŘENÍ A ROZVOJ SLUŽEB

Paní Šikulová nastoupila do Charity Studénka na pozici ředitelky před 20 lety. Její zásluhou došlo k rozvoji stávajících služeb a byl vybudován domov pokojného stáří. Svým lidským přístupem, obětavou prací a odborností  si získala uznání všech zaměstnanců, klientů, ale i široké veřejnosti. Vždy dokázala vyslechnout, poradit, pomoci. V roce 2011 získala ocenění Charity České republiky. Po odchodu do důchodu na svou Charitu nezapomněla a i nadále pomáhá hlavně v ekonomické oblasti a kdykoliv je potřeba také moudrou radou.

Františka Štencková

ZA DLOUHOLETOU SLUŽBU VARHANICE VE FARNOSTI

Paní Štencková se narodila ve farnosti Neplachovice a dodnes do tohoto farního společenství patří. Od svých 11 let se učila hře na klavír a liturgické hudbě u bývalého varhaníka pana Aloise Šafránka. Od 18 let již se hrou na varhany příležitostně pomáhala a jezdila s knězem ochotně i do jiných kostelů. Zcela převzala odpovědnost za liturgický doprovod při bohoslužbách v roce 1992 a je tomu tak až dodnes. Ve službě varhanice je vždy obětavá a ochotná, přes zdravotní problémy, které tuto službu ztěžují.

Jana Tesarčíková

ZA DLOUHOLETOU KATECHETICKOU ČINNOST

Frýdek je rodným městem paní Jany Tesarčíkové. Ve farnosti Frýdek je také činná zvláště ve svém oboru katechetky. Tuto službu koná obětavě již 28 let, a to nejen ve vlastní farnosti, ale také ve farnosti Dobrá. Velmi ochotně také vypomáhá se zastupováním při výuce náboženství a nechybí při přípravách, organizaci i samotném průběhu akcí pro děti ve farnosti. Farnost si cení jejího přínosu v náboženské výchově a péči o děti ve farnosti.

Marie Uhrová

ZA DLOUHOLETOU A OBĚTAVOU ANGAŽOVANOST VE FARNOSTI A PŘÍKLADNÝ KŘESŤANSKÝ ŽIVOT

Paní Uhrová pochází z hluboce věřící rodiny ze Šenova v okrese Frýdek-Místek. Brzy po skončení základní docházky se zapojila do života farnosti. Starala se o domácnost kněží, hospodářství, ale také učila náboženství. Z toho důvodu se účastnila tajných seminářů organizovaných pozdějším manželem Janem Uhrem. Ten byl za to na 6 let uvězněn a po návratu jim byl zkonfiskován veškerý majetek. Manželé Uhrovi se přestěhovali do Ostravy-Mariánských Hor. Paní Marie vše překonávala ryzí vírou, a pokud mohla, pomáhala. Na starost si vzala organizaci a úklid kostela. Manžel Jan byl v 70. letech tajně vysvěcen na kněze a po roce 1989 ustanoven ke službě v různých farnostech. Paní Marie mu jezdila pomáhat a přitom zvládla starost o rodinu, hlavně o nemocnou maminku v Ostravě. V r. 1997 postihla manžela vážná mozková příhoda a na paní Marii bylo postarat se vedle  maminky i o bezmocného manžela. Přesto si vždy našla čas na každodenní mši svatou a modlitbu růžence před ní. V roce 2001 ovdověla a do roka se musela také rozloučit s maminkou. Vše nesla s ryzí vírou jako dobrá křesťanka, která žije svůj vztah s Bohem v časech radostných i bolestných.

Mgr. Helena Víchová

ZA ANGAŽOVANOST VE FARNOSTI, OBĚTAVOU KATECHETICKOU A PEDAGOGICKOU ČINNOST CÍRKEVNÍCH I STÁTNÍCH ŠKOLÁCH A  PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Život paní  Heleny Víchové z Hradce nad Moravicí je z velké části spjat s výchovou. Jednak po 11 let se v domácnosti věnovala svým pěti dětem, a přitom dokázala vystudovat dálkově teologickou fakultu, pak od roku 1999 až do roku 2015 vyučovala na Církevní základní škole sv. Ludmily v Hradci nad Moravicí  žáky nižšího stupně. Již v r. 1990 až do roku 2017 učila náboženství na základních školách v Opavě, Hradci nad Moravicí, Melči a Žimrovicích. Aktivně se také zapojuje do dění ve farnosti a v Žimrovicích vede klub seniorů.

Vojtěch a Anna Zatloukalovi

ZA DLOUHOLETOU ANGAŽOVANOU SLUŽBU VE FARNOSTI, POMOC PŘI OPRAVÁCH KOSTELŮ A PŘÍKLADNÝ ŽIVOT KŘESŤANSKÉ RODINY

Pan Vojtěch Zatloukal pochází ze 14 dětí z Prostějovska,  manželka Anna z okresu Bardějov. Poznali se v Rýmařově, kde pan Vojtěch dostal jako veterinář umístěnku a paní Anna přišla do pohraničí s rodiči.
Do svého manželství si přinesli také cenný poklad víry a lásku k církvi. Tu se snažili předat svým třem dětem. Synu Vítovi, který se stal později knězem, a dcerám Janě a Haně. Více než 40 let již patří do farnosti Vrbno pod Pradědem. Jejich obětavá činnost pro farnost obnášela stovky brigádnických prací při opravách kostelů ve Vrbně pod pradědem, Vrbně-Mnichově a Široké Nivě. Do zvláštní péče si vzali zejména kostel Navštívení Panny Marie v Mnichově. Od úklidu, výzdoby, starost o okolí až po kostelnickou službu. Pan Zatloukal se ve farnosti zapojuje do činnosti chrámového sboru a desítky let zpíval žalmy při bohoslužbách. Paní Anna byla vždy ochotna postarat se zázemí brigádníků při opravách. Jejich opravdový křesťanský život, jejich obětavost jsou příkladem i povzbuzením pro celou farnost.